Bál jsem se, že mě důchodci sežerou, směje se zlivský brankář David Klepal po premiéře

Asi jste si nepředstavoval, že za muže naskočíte poprvé už v šestnácti letech, že?

To opravdu ne.

Že budete chytat jste se dozvěděl dopředu? Připravoval jste se na to?

Věděl jsem to celý týden. Nijak speciálně jsem se nepřipravoval, jen jsem se bál toho, že při zápase udělám nějakou hloupou chybu a ti důchodci na ochozech mě sežerou.

Jak se vám tedy nakonec chytalo a jak jste viděl průběh zápasu?

Jelikož to byl můj první zápas za muže, tak nervozita jednoznačně vedla. V zápase jsem pak dostal gól, který šel určitě chytit, ale na míč už jsem nedosáhl. Jinak to byl pěknej fotbal a góly suprový. Jsem nadmíru spokojen.

Jak velký rozdíl je chytat v dorostu a v mužích?

Moc velký ne. Tedy až na ty chlápky okolo pětatřiceti let. V jednu chvíli jsem se bál, že mě rozšlápnou. (smích)

Za stavu 3:1 jste vytáhl pohotově míč skvělým zákrokem nad břevno. Poté jste ale zůstal ležet na zemi, vypadalo to na zranění...

Nejsem vždy skvělý, ale vím, že mám vnitřní sílu. A když na ní přijde, dokážu velké věci. Po dopadu na zem mě někdo zezadu kopl do hlavy, ale bolest jsem nevnímal, chtěl jsem hrát dál.

Jistě vám hodně pomohl na stoperu i zkušený Radek Bican, že?

Určitě, pomáhal celý zápas... Bral bych ho do dorostu (smích)

Kdysi jste nastupoval v poli, tak proč nakonec zvítězila brána?

Hrál jsem v poli tak čtyři roky, protože nám chytal Adam Kořínek a potom Jan Šídlo. Pamatuju si, že tak v devíti letech jsem měl nastoupit do brány, ale moc mi to nešlo, tak jsem to raději nechal na na těch dvou. Od žáků jsem ale nastoupil znovu jako brankář a začalo mi to jít samo. Od té doby mě to začalo bavit a chytám doted'ka. Poté, co jsem za žáky skončil a ve Zlivi dorost nebyl, tak mi bývalý trenér Čuhaj zařídil, abych šel chytal za dorost do Olešníku, tam jsem byl asi sezónu, pak se tam dorost zrušil a vytvořil se ve Zlivi.

(rozhovor byl převzat z facebooku SK Zliv)