Tatran Volary hrál po druhé za sebou doma a po ztrátě bodů s Vitějovicemi chtěl proti rezervě Netolic uspět

Dvojice rozhodčích Václav Heinzl a František Zloch neměli v tomto utkání moc práce, neboť se hrál fotbal bez ostrých zákroků a hráči si hleděli míče, což je vždy dobré. V prvním poločase to bylo herně vyrovnané, a od třicáté minuty měli mírně na vrch domácí.  Fotbal se hrál od šestnáctky do šestnáctky, bez výrazných šancí. Volarští se během 30 až 40 minuty dostali do výborných pozic, ale Kubát, Vairich  a Jaroušek orazítkovali tyče i břevno Kabelkovi branky.  V samotném závěru málem zahrozilo na druhé straně, kdy Meindl donutil Jarkovského k bravurnímu zákroku a tak se na přestávku šlo za bezbrankového stavu.

Druhý poločas zahájili velmi dobře volarští a ve 47. Minutě nejlepší hráč Tatranu Václav Kubát jej posílá do vedení. To domácí, které přišla povzbudit dobrá osmdesátka diváků zvýšil tempo a připravil jim pěknou hru. Přišlo uklidnění i šance a v 60. minutě Petr Vairich, jehož výkonnost jde pěkně nahoru zvýšil na rozdíl dvou branek. To měl být klid na kopačkách domácích. Jak praví klasik mezi trenéry Ladislav Škorpil, dva nula to je nejhorší vedení, které ve fotbale je, a jeho slova se potvrdila. Hosté z nenápadného protiútoku v 68. minutě snižují Rokůskem a to je probudilo. Do konce zápasu se hrál velmi dobrý fotbal, kdy domácí chtěli zvýšit a získat potřebné body a hosté hráli, alespoň o bod. Vyšlo to druhé, a deset minut před koncem volarští inkasují z kopačky Rybáčka.  To byla sprcha pro domácí. Zápas se vyrovnal a hosté byli s bodem spokojeni.

Utkání skončilo smírem a domácí to mrzí dvojnásob. Litovali zejména neproměněných šancí v prvním poločase. Druhý byl dobrý vedeme o dva na konec máme jen bod to zamrzí znělo s kabiny volarských fotbalistů.

Ladislav Beran