Redaktor: Lukáš Novotný

Tip redaktora: 8. MÍSTO

Tip redaktora: 7. MÍSTO

Tip redaktora: 6. MÍSTO

Tip redaktora: 5. MÍSTO

Tip redaktora: 4. MÍSTO

Tip redaktora: 3. MÍSTO

Tip redaktora. 2. MÍSTO

Tip redaktora: 1. MÍSTO

Čemu se Budíkov těsně vyhnul v sezóně předchozí, to se mu už tentokrát nepodařilo. Ještě na podzim se záchrana díky půlsezónnímu zkratu Obrataně zdála docela reálně, jenže na jaře se TJ Rovnost odstřelil definitivně. Chyběla kvalitnější ofenziva, návrat Lukáše Kavky po zranění bohužel přišel až příliš pozdě, k devítigólovému střelci Zdeňku Kratochvílovi se už nikdo další nepřidal a sestupu se tak jen stěží dalo vyhnout. Byť jen teoretickou naději ale Budíkov živil do posledního kola. Zvlášť vzrušující byla přestřelka v posledním kole v Lukavci, která přes jednoznačný průběh a pětigólové vedení ve prospěch domácích nakonec skončila těsnou prohrou Budíkova 6:5. To tak bylo poslední vystoupení TJ Rovnost v Poutník lize, minimálně pro sezónu následující, v níž okusí III. třídu, z níž se ale dle mého hned tak zpátky nevrátí. Je také otázka, jestli bude v Budíkově o rychlý comeback vzhůru zájem. Základem zřejmě bude kádr znovu stabilizovat, předvádět kvalitní výkony odpovídající horní polovině tabulky v nižší soutěži a až poté zavelet k návratu a být v Poutník lize znovu plnohodnotným konkurentem.

Je pravda, že Počátky nijak zvlášť nezářily ani na podzim, jenže celou sezónu ztratily hlavně na jaře, kdy pokazily vše, co se zkazit dalo. Od týmu, který sestoupil z I.B třídy se čekalo daleko více než postupný pád tabulkou až k samotnému dnu. Svou roli pochopitelně hrála obměna a omlazení kádru, který opustily dřívější opory a nahradily je podstatně mladší, ale i méně zkušení hráči. Pokles výkonnosti se tedy očekával, ale že se na výsledcích podepíše až tak výrazně? TJ Spartak to schytal i z toho hlediska, že o soutěž výše žádný z účastníků Poutník ligy postupovat nakonec nechtěl, přestože zájemců bylo několik, a tak sestupovaly dva celky. Nic nebyla platná ani přítomnost ofenzivního bijce Radima Měkuty, 23 gólového střelce, jehož osobní statistika je sice úctyhodná, jenže ani to Počátkám k záchraně nestačilo. Cesta zpátky ale nebude jednoduchá. III. třída výrazně nabrala na kvalitě. AFC Humpolec C, Nový Rychnov B, Želiv, Žirov, Božejov, Budíkov, Hořepník, to všechno jsou týmy, které ještě v nedávné minulosti Poutník ligu buď hrály a budou usilovat o návrat do ní, nebo se pravidelně pohybují v horních patrech soutěže a postup je u nich jen otázkou času. Na návrat zpátky Počátky bez pochyb mají, musí ale konečně herně i výsledkově zabrat.

Lukavec do sezóny 2017/2018 po postupu ze III. třídy vstupoval s tím, že nemá v podstatě co ztratit. Nic se od něj neočekávalo a ani do Poutník ligy nevykročil s reputací žádné významné hrozby, jenž ve III. třídě zářila a která by měla soupeřům nahánět strach. K bojům o udržení tak byl odsouzen ještě před úvodním výkopem. Záchranářské starosti také podle očekávání doprovázely TJ Start po celou sezónu. Ať už to ale bylo tak, či onak, Lukavec se nakonec v závěru soutěže zachránil. Sice skutečně utekl hrobníkovi z lopaty na poslední chvíli, před sestupujícími Počátkami zůstal napřed o jeden jediný bod, na venkovních hřištích nevyhrál ani zápas a stejně tak výsledný dojem kazí i slíbená spolupráce se zasíláním reportů ze zápasů, ze které pro mě z neznámého důvodu sešlo, a v neposlední řadě zbytečné, nechutné a ubohé představení z předposledního kola v Červené Řečici. Úkol ale zněl jasně, zachránit se v Poutník lize a k tomu se i skutečně podařilo dokráčet. Říká se, že pro nováčka bývá nejtěžší sezóna druhá, tak se nechme překvapit, jak se s tímhle klišé v Lukavci popasují. TJ Start bude znovu hlavním adeptem na sestup, jenže to byl i pro uplynulou sezónu.

Předsezónní cíle i ambice značily spíše střed tabulky, jenže plány a realita se podstatně lišily. Na víc, než na těsné udržení se v soutěži to skutečně nebylo. Přičteme-li skutečnost, že pro každé utkání se z 50 % měnila sestava a k tomu i absolutní absenci tréninkových jednotek, pak se jarní domácí výhry nad Pacovem, Horní Cerekví, nebo remíza z posledního kola s Maratonem jeví jako prvotřídní senzace. Je tedy pravdou, že právě se silnějšími týmy z horních pater tabulky umí Plačkov zahrát lépe než s těmi na své úrovni, kde je naopak mnohem více potřeba zapojit se do tvoření hry než vyčkávat na soupeřovy chyby. Výraznější zlepšení nejspíš nepřinese ani sezóna nová. Problémy s proměnlivou sestavou budou zřejmě přetrvávat i nadále a k tomu do soutěže od nové sezóny přichází Černovice A a Speřice B, tedy dva celky, u kterých není boj o záchranu v Poutník lize na pořadu dne. Chce-li se Plačkov sestupu vyhnout, pak je potřeba diametrálně změnit přístup, protože kdyby se měla znovu opakovat sezóna čerstvě ukončená, měli by „Sokolíci“ skutečně velký problém. Jezdit na zápasy v 11 lidech a lepit sestavu vším co má ruce a nohy, to není cesta za žádným velkým úspěchem.

Výsledkově byla Obrataň v sezóně 2017/2018 na tom přesně opačně oproti postupně vadnoucímu Čejovu. Na podzim se obrataňští propadli na úplné dno, „zdobily“ je katastrofální výsledky a hrůzostrašné skóre a zdálo se, že do bojů o záchranu se zapojí i v závěru celé sezóny, pokud už tedy nebudou zcela odepsaní. Přes zimu se ale všechno změnilo. Obrataň byla náhle jako vyměněná a na vítězné vlně se vezla až do samého závěru celého ročníku. Na jaře se dokonce Obratani dařilo natolik dobře, že v samostatné jarní části by skončila na druhém místě, a měla o pouhé tři body méně než Maraton Pelhřimov. To však nemění nic na tom, že Obrataň měla hrát v čele tabulky a prohánět pelhřimovský celek, a ne bojovat na opačné frontě pod hrozbou pádu do III. třídy, který vypadal až hrozivě reálně. Jestli se ale povede Obratani udržet fazónu z posledních sedmi utkání kdy neprohrála, může zase navázat na své předchozí sezóny, a nikoliv tu nejčerstvěji završenou, na níž se mnoho plusových bodů najít nedá, protože pořád skončila Obrataň na míle vzdálená předsezónním očekáváním. Nechme se překvapit s čím příde, protože náhle se z ní stává jeden z nejvíce nevyzpytatelných celků celé soutěže.

Své si Ústrašín odkopal. Nic víc, nic míň. Stejně jako třeba Červená Řečice, i „Žlutá ponorka“ je typickým týmem pro střed tabulky, ale s naprosto jiným herním stylem, než jakým se prezentuje Tatran. Ústrašín na to jde naopak o něco fotbalovějším projevem, jenže chybí pravidelné střílení gólů. Druhý nejnižší počet vstřelených branek TJFC neumožňuje podívat se tabulkou výše, přesto se jim boj o záchranu vyhnul, a to docela velkým obloukem. Dá se čekat, že i letos v létě „Žlutou ponorku“ posílí několik mladíků z Pelhřimova, které pokud se znovu podaří zapracovat, kádr Ústrašína se rozroste o další hráče do budoucna, kterých je stále méně, a to už pociťuje nejeden klub hrající nejen Poutník ligu. Ani v nové sezóně by Ústrašín neměl mít problém se záchranou v Poutník lize, o tom jsem přesvědčen, do horní poloviny tabulky se ale ani teď nedostane. K tomu by potřeboval začít střílet větší množství branek, a to i nyní bude hlavní bolestí žlutočerných barev. Pokud se ale k Danovi Starému přidá další více jak desetigólový střelec, už by to mohlo být o poznání zajímavější.

Kdybych si angažmá v Čejově před nedávnem sám neprošel, asi bych stejně jako kdokoliv jiný jen nechápavě kroutil hlavou nad tím, jak se může na podzim druhý a jeden z nejlepších celků v Poutník lize, na jehož zápasy chodí jedna z nejpočetnějších návštěv v soutěži, náhle proměnit v naprostého outsidera, který se po celé jaro plácá od prohry k prohře a ve třinácti zápasech vybojuje pouhé dvě výhry. Kdybychom brali v úvahu pouze jaro a podzim zcela vyškrtli, Čejov by se ani nezachránil, přitom na podzim se proslýchaly zprávy o postupu, a že k němu našlápnuto tedy opravdu měl. Nový, ambiciózní trenér, který dal před sezónou dohromady kádr pro špičku tabulky bohužel narazil na přístup některých hráčů, kteří to evidentně začali flákat a pod strmý pád tabulkou se podepsali nejvýraznější měrou. Nebýt skvělého podzimu, kdoví jak hluboko by až Čejov klesnul. Takhle to bylo konečné 8. místo, tedy žádná velká hrůza. Přijde ale sezóna nová a nad ní visí velký otazník. Sokoli by spadnout neměli, jenže jestli předvedou to samé jako nyní na jaře, pak to budou mít těžké, ostatně stejně jako kterýkoliv jiný tým z druhé poloviny tabulky.

První polovinu Poutník ligy uzavírá pro někoho možná překvapení, pro mnoho z nás, kteří dění v soutěži pravidelně sledujeme, ale už stabilní tým, který se vytrvale opírá o téměř neměnnou jedenáctku, což bývá výsadou spíše celků z vyšších pater než těch ze středu, či spodku tabulky. Fotbalově výrazných individualit sice nemá Tatran mnoho, jenže bojovná mentalita celého týmu jakékoliv nedostatky vymazává a v tom je právě síla Tatranu. Drsný a přímočarý fotbal, který Červená Řečice praktikuje nevoní v soutěži snad nikomu a hrát se zelenobílými na jejich hřišti je doslova za trest. Otázkou ale je, jak se Tatran vypořádá v nadcházející sezóně s absencí jedné z hlavních opor, brankaře Tomáše Paťhy, který si kvůli vážnému zranění, jenž si odnesl ze zápasu s Lukavcem, bude muset dát od fotbalu na dlouhou dobu pauzu. Předpokládám, že takový tým, jakým Tatran je, se i s takto zásadní ztrátou i tak vypořádá a bude schopen navázat na uplynulé dvě sezóny, ve kterých se svou hrou slavil mnoho úspěchů. Nebojím se tipovat, že ve středu tabulky Červená Řečice skončí i v téhle sezóně, byť třeba o 1-2 příčky níže.

Přestože v Kamenici nad Lipou zřejmě nebudou s konečným šestým místem v Poutník lize tak úplně spokojeni, já bych ho naopak v konfrontaci se sezónami předchozími viděl jako docela solidní výsledek. Vždyť Slovan patřil dlouhou dobu k adeptům na druhé místo hned za Maratonem a i po 26. kole skončil nakonec s pouze tříbodovou ztrátou na tohle umístění. Právě udržet krok se špičkou soutěže se Kamenici nad Lipou dlouho nedařilo, ačkoliv by k ní papírově měla patřit. Letos to ale konečně vycházelo, a to v jednu chvíli až nad očekávání dobře. Je-li ale nutné někde skutečně hledat vinu, tak snad jedině v podzimní části sezóny, po které to s Kamenicí nad Lipou vypadalo všelijak, jen ne na boje o čelo tabulky. To by v té době bylo hodně odvážně tvrzení, nakonec se ho ale skutečně podařilo naplnit, i když chyběl šťastný konec v podobě umístění v první čtyřce, která přesto nebyla daleko. Kamenice nad lipou navíc zdá se konečně našla produktivního střelce, který juniorce v Poutník lize dlouho chyběl. Příspěvek 12 gólů v 18 zápasech od Lukáše Kašparce napovídá, že s vyšším herním vytížením by tenhle hráč mohl Slovanu přinést i lepší umístění, o která se tenhle tým bude snažit i od nové sezóny.

Je trochu s podivem, že 85 nastřílených gólů ve 26 zápasech v Poutník lize stačilo „pouze“ na páté místo, v jedné větě je ale potřeba zmínit, že tohle čtvrté místo bylo jeden jediný bod vzdálené od příčky druhé, takže nakonec se žádná velká katastrofa nekonala. V případě Žirovnice B je naopak nutno vyzdvihnout evidentně lepší atmosféru v týmu, která ještě v minulé sezóně měla do ideálu daleko. Nezřídka kdy bylo k vidění i slyšení mnoho nesmyslných dohadů mezi hráči FC Slavoj navzájem, a to i po naprosto zanedbatelných chybách. To ale letos téměř vymizelo. Snad i proto byl herní projev žirovnické juniorky najednou o poznání lepší, než na jaký jsme bývali zvyklí a FC Slavoj Žirovnice B náhle očekávání vkládaná do tohoto týmu dokázala naplnit. Vše vygradovalo v polovině jara, kdy Žirovnice natáhla sedmizápasovou šňůru bez prohry, která pochopitelně přinesla vyšší sebevědomí, a dokonce i chuť zabojovat o postup do kraje, což ale v naskytnuté situaci působilo spíše jako nepromyšlený krok, který by se týmu z Budína nemusel tak úplně vyplatit než jako plán. Uvidíme v další sezóně, třeba už se tentokrát FC Slavoj vysněný postup do kraje nevyhne., našlápnuto má více než dobře.

Že by tým Pacova vyloženě propadl, to v žádném případě říci nelze, vždyť ročník zakončil v TOP 4, po téhle sezóně ale zůstává taková zvláštní pachuť, kdy ty výkony i bodový zisk měly být rozhodně na vyšší úrovni, než na jaké to nakonec skončilo. Hlavně na jaře Pacov ukázal, jak důležitá je spolupráce mezi A a B týmem pro podobné týmy, jakým je třeba i Žirovnice, která naopak dokázala pomocnou ruku z prvního týmu využít téměř beze zbytku, naopak v případě Pacova postupně fungovat přestávala. Nejprve šňůra pěti výher v řadě značila cestu TJ Slavoj směrem zpátky na druhé místo, jenže poté následovala stejně dlouhá série porážek, mezi nimiž „vyniká“ zdrcující prohra 0:10 v Kamenici nad Lipou a náhle se boj o stříbrnou příčku zkomplikoval natolik, že kdyby Pacovská juniorka skončila ve středu tabulky i níže, nikdo by se nemohl vůbec divit. Nakonec se ale podařilo díky nadechnutí v posledních třech kolech zabojovat a dorovnat zisk 44 bodů, kterého rovněž dosáhly druhé Jiřice a třetí Horní Cerekev. Otázkou ale zůstává, v jaké kondici nastoupí TJ Slavoj pro sezónu 2018/2019, protože druhá polovina jara posloužila jako dost výrazně zdvižený prst, a i určitý symbol nejistoty.

Na rozdíl od Jiřic bylo konečné umístění Horní Cerekve podstatně snáze tipovatelné, protože tady se po sestupu z I.B třídy žádný výraznější propad nepředpokládal. Kostra týmu (Petr Biskup-Jakub Havel-Michal Kůta-Jaroslav Serbus) zůstává stále stejná a z toho SKHC těží již několik sezón. Nutno tedy přiznat, těch překvapení z pohledu Horní Cerekve, ať už příjemných, či nepříjemných, bylo hned několik, tak svůj standart si tenhle klub, pendlující mezi Poutník ligou a I.B třídou bezpečně splnil a nic na tom nezměnily ani slabší jarní výsledky, které vyústily v pouhých pět výher ze třinácti utkání, což je na tým bojující o čelo tabulky skutečně slaboučká vizitka. O to více se Horní Cerekvi ale dařilo v celkovém zúčtování na hřištích soupeřů, kde těch bodů udělali jen o pět méně než suverénní Maraton, a právě tady se podařilo získat ty body navíc, které nakonec hrály klíčovou roli v získání třetího místa, které znovu potvrdilo, že Horní Cerekev se po jednoznačném a propastném sestupu z krajské soutěže umí rychle oklepat, vyčistit si hlavu a znovu bojovat o pozice, které jednomu z favoritů Poutník ligy právem náleží.

Ještě před sezónou 2017/2018 by se nenašel snad nikdo, tedy kromě hráčů a funkcionářů SK Jiřice, kdo by tipoval tenhle tým z Humpolecka na konečné umístění těsně za Maratonem, tedy na druhé příčce. Navíc stejně jako Maraton, tak i Jiřice pokukovaly po postupu do krajské soutěže, kterého se ale stejně tak nakonec vzdaly. Jiřice v podstatě se stejným kádrem rok předtím zabránily svému sestupu o další patro níže (po počátečním sestupu z I.B třídy) až v posledních kolech, a tak byl zprvu tenhle celek spíše přehlíženým týmem, od kterého se nic moc velkého nečekalo. Ostatně to reflektuje i můj tip ze začátku sezóny, kdy jsem SKJ tipoval na boje o udržení, což nutno přiznat, byla tedy slušná bota, srovnatelná se stejně nečekaným podzimním výkonnostním propadem nejprve favorizované Obrataně. „Kouhouti“ to v uplynulé sezóně rozjeli ve velkém stylu, z domácí půdy vybudovali těžko dobytnou pevnost, odkud konkurenti vyvezli dohromady pouhých 10 bodů a sbírat body se jiřičtí neostýchali ani na hřištích soupeřů. Vyrovnané a stabilní výkony bez zbytečných ztrát vynesly Jiřicím stříbrnou příčku, která svědčí o tom, že s tímhle týmem se v Poutník lize už musí počítat.

Maraton podle očekávání opanoval celou Poutník ligu a s náskokem 15 bodů na druhé místo nedal svým soupeřům nejmenší šanci mu jakkoli v boji o první místo konkurovat. K tomu navíc i jako vůbec jediný celek z celé soutěže udržel na venkovních hřištích kladné skóre, a to také demonstruje sílu klubu, který v Poutník lize málokdy narazí na rovnou konkurenci. Snad jedině na konci sezóny polevil, což vyústilo v zisk jednoho jediného bodu z posledních tří kol. To byla během sezóny věc naprosto nevídaná, kterou navíc umocnila drtivá a jediná domácí prohra se Žirovnicí v poměru 0:4. Přesto už v tu chvíli bylo jasné, kdo na titul na konci sezóny dosáhne, protože ten náskok byl skutečně propastný. Jeden čas se dokonce i hovořilo, a to stále častěji, o porušení zavedených pořádků, kdy se objevovaly informace o možném postupu pelhřimovského celku do I.B třídy. Z toho ale nakonec sešlo a vše tak zůstává při starém. I v další sezóně bude FC Maraton největším favoritem na prvenství v Poutník lize. V týmu navíc začínají dostávat prostor nezvykle i mladší hráči, takže o budoucnost tohoto klubu, za nějž nastupují spíše, než mladí, tak zkušení matadoři, kteří za sebou mají bohatou kariéru vyplněnou účinkováním v podstatně vyšších patrech, není třeba se bát.

Všech 26 kol nám postupně odkrývalo mnoho vynikajících individuálních výkonů, které v jednotlivých sestavách kola nebyly opomíjeny, do té nejlepší jedenáctky celé sezóny se ale mohou vejít pouze ti skutečně nejlepší, kteří utkvěli v paměti nejvíce nejen zástupcům klubů, kteří se mnou při tvorbě obsahu spolupracovali, ale i lidem z klubů ostatních, kteří měli přeci jen podstatně méně času konkrétní hráče a jejich celosezónní výkonnost pozorovat. Při výběru jsem pochopitelně přihlížel i k tomu, jaké kluby se mnou byly ochotny během, ať už části, nebo celé sezóny aktivně komunikovat a spoluvytvářet přidávaný obsah, jakým byly z největší části reporty z utkání. Keců už ale bylo dost, nyní přejděme k jedenáctce vyvolených, ze které by nebyl problém vytvořit tým i pro vyšší soutěže.

Vůbec poslední rozhovor s hráčem kola pro sezónu 2017/2018 náleží Tomáši Péčovi ze Žirovnice. Výhry barev FC Slavoj v této anketě nejsou v posledních zápasech ničím překvapivým a když se k tomu navíc přidá i vynikající individuální výkon, kdy teprve osmnáctiletý hráč řídil svou taktovkou celý průběh zápasu, pak skutečně nebylo o čem pochybovat. Odměnou je Tomášovi poté prestižní rozhovor, který pochopitelně nemůže chybět. A vy nezapomínejte hlasovat nyní až do konce července v sestavě roku pro ty vůbec nejlepší hráče celé Poutník ligy.

Vůbec poslední sestava kola ročníku 2017/2018 uzavírá sezónu v Poutník lize. V ní se objevuje jedenáctka těch nejlepších hráčů posledního víkendu, která se bude ucházet o vaše hlasy. V průběhu týdne navíc bude zveřejněna a zpřístupněna ke hlasování nejlepší sestava celé sezóny, kde se objeví těch jedenáct vůbec nejlepších hráčů, takže nezapomínejte stránky Poutník ligy na fotbalunas.cz pravidelně sledovat, ať vám nic neunikne.

Staň se Expertem pro následujíci kolo. Každý víkend se hraje o skvělé ceny od SportFotbal.cz. Přímo v článku stačí kliknout na Tipovat, zadat své tipy a volitelně je i okomentovat. Kdo bude nejlepší? Za každý správný tip získaváš bod.

Narozdíl od minulého kola, nyní se o žádný napínavý souboj nejednalo. Hlasující bezpečně jistě vybrali jako nejlepšího hráče 25. kola Jana Metličku, obránce FC Slavoj ŽirovniceB, který významnou měrou přispěl k čistému kontu na promočeném hřišti Maratonu a jednoznačné výhře 0:4. Pro všechny fanoušky Honzy, FC Slavoj, ale i ty další je tady tak populární rozhovor s další velkou hvězdou.

Přdposlední sestava kola  v téhle sezóně nabízí fanouškům k hlasování hned několik ověřených jmen. Mezi všemi si troufnu vyzdvihnout Tomáše Paťhu, oporu TJ Tatran Červená Řečice, který však zápas s Lukavcem nedohrál a to z toho důvodu, že jeden z útočníků TJ Start ho v samém závěru utkání brutálně dohrál a způsobil mu otevřenou zlomeninu bérce. Co mám zprávy ze zápasu, tak o žádný neúmyslný zákrok k mému zděšení nešlo. Jako gólman takové chování naprosto odsuzuji a považuji za vrchol ubohosti, bohužel co už se dá dělat, když se mezi námi pohybují jedinci jejichž IQ je spíše na úrovni novorozence, než dospělého člověka. Tomášovi tímto na dálku posílám pozdravy a přání brzkého udravení bez vážnějších následků. Drž se, kámo.

Staň se Expertem pro následujíci kolo. Každý víkend se hraje o skvělé ceny od SportFotbal.cz. Přímo v článku stačí kliknout na Tipovat, zadat své tipy a volitelně je i okomentovat. Kdo bude nejlepší? Za každý správný tip získaváš bod.

Situace, která při hlasování, zejména pak sčítání výsledků, do sestavy 24. kola nastala si tento krok doslova vynutila. Ve chvíli, kdy bylo totiž hlasování oficiálně ukončeno (středa 12:00) byl na prvním místě o jediný bod Marek Jirsa z FC Slavoj Žirovnice B. V průběhu dne se stalo ale nemyslitelné. Po definitivním sečtení všech hlasů, které systém z nějakého důvodu provedl se zpožděním, se znovu o jeden bodík na první místo dostal tentokrát do té chvíle těsně druhý Tomáš Zahradník, hráč TJ Slovan Kamenice nad Lipou B. Situace zprvu nepříjemná má však ten plus, že rozhovor s hráčem kola nebude jeden, jak tomu bývá zvykem, ale hned dva, tedy jak s Markem, tak i s Tomášem.

Pro hráče v nabité sestavě kola hlasujte až do středečního poledne. Znovu je skutečně z čeho vybírat a je jen na vás, kdo nakonec vyhraje soutěž o nejlepšího fotbalistu 24. kola a s kým bude v průběhu týdne zveřejněn rozhovor.