Rozhovor s hráčem 5. kola Eduardem Smejkalem

,,Jmenuji se Eda Smejkal a je mi 22 let. Fotbal hraji od 4 let a celou svojí fotbalovou kariéru jsem strávil v rodném městě ve Velkém Meziříčí. Již druhým rokem studuji Vysoké učení technické v Brně na fakultě podnikatelské.''

,,Máte pravdu, od malička jsem hráč Velkého Meziříčí. Pár nabídek v mládežnické kategorii bylo, v přípravce jsem jezdil hrávat za Třebíč a v žákovské kategorii i za Vysočinu Jihlavu, ale vždy jsem nakonec zůstal věrný FC Velkému Meziříčí. Jinak jsem prošel okresními a krajskými výběry.''

,,Nejvíce mě v mojí kariéře samozřejmě podporuje moje rodina. K fotbalu mě přivedl táta, který mě i od přípravky trénuje. Ale i máma si zaslouží velký dík, která to s námi neměla vůbec lehké a musela objíždět naše zápasy, které jsem hrál já nebo bratr a v neposlední řadě i táta. Ale řekl bych, že mým největším fanouškem je můj děda, který si nenechá ujít žádný zápas, do kterého nastoupím. V mládežnické kategorii mi dělal ,,taxika,, a vozil mě i na tréninky do Jihlavy a na srazy výběrů.''

,,Je to příjemná zpráva, že se velkomeziříčští fanoušci snaží ocenit naše výkony touto formou. Patří jím za to velký dík, nejen za hlasování, ale i za podporu na facebookových stránkách a na fotbalovém stadionu během zápasu. Nejen já, ale i kluci v kabině si toho velmi vážíme.''

,,Je pravda, že se nám vstup do sezóny povedl nad očekávání. Musíme co nejvíce využít ,,nováčkovský elán,, a nahrát co nejvíce bodů. Zatím se nám daří herně i výsledkově a doufám, že to bude pokračovat i v dalších zápasech, nicméně jsme nadále skromní a prioritou kabiny je co nejrychleji zachránit soutěž a hrát klidný střed tabulky. I když člověk musí odpovídat fanouškům i na otázky, jestli bychom brali postup do druhé ligy, kdybychom soutěž vyhráli (smích) z čehož vyplývá fanouškovská euforie, ale my jsme nohama na zemi (smích).''

,,Ano, je to neskutečné, co jsme dokázali a ukazuje to sílu týmu. Myslím si, že i největší a nejvěrnější fanoušek nevěřil tomu, že bychom s výsledkem něco mohli udělat, čehož jsem byl i svědkem, kdy po poločase 0:3 odešla ze stadionu moje přítelkyně s mojí mámou (smích). Ale my jsme s klukama v kabině věděli, že hrajeme dobře, jen jsme udělali 3 chyby, které soupeř využil, a my jsme neměli štěstí v zakončení, proto jsme se vyhecovali a chtěli jsme, co nejdříve snížit a minimálně zápas dovézt do nerozhodného stavu. Nakonec jsme zápas otočili a vyhráli a to i díky věrným fanouškům, kteří v té zimě vydrželi a vedli nás k velkolepému obratu.''

,,Nerad hodnotím své výkony, ale minimálně gólově můj nejúspěšnější byl.''

,,Je to úspěch, ze kterého mám samozřejmě obrovskou radost. Myslím si, že si to nároďák zasloužil, hlavně za svoje výkony na začátku kvalifikace. Na nějaký zápas naší reprezentace do Francie bych se určitě chtěl jet podívat, ale vše se bude odvíjet od studia, letos mě čeká státnicový rok.''

,,Ano, můj táta je zároveň můj trenér. Trénuje mě od přípravky a myslím si, že jsem to měl vždy těžší než ostatní kluci, což je samozřejmě správné. A z pohledu veřejnosti také samozřejmě cítím tlak, že jsem syn trenéra, takže musím svými výkony dokazovat, že do týmu patřím, né vždy to je lehké a daří se to, ale snažím se.''

,,Jelikož jsem sparťan jako celá naše rodina, tak věřím, že Sparta v Jablonci vyhraje a dokráčí si letos pro titul. Můj tip je 0:2 pro Spartu.''

,,Jelikož se potkáváme v kabině 4krát týdně a jsme dobrá parta, takže se toho v šatně děje hodně. Ale momentálně mě nenapadá žádná vtipná situace, která by byla zveřejnitelná (smích)''