Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
HVĚZDY V PRALESE: Václav Kadlec vládne krajskému přeboru, přidal další čtyři góly
NEJ VÍKENDU: Deset žlutých a čtyři červené karty? I takové zápasy jsou!
TOP FOTKY TÝDNE: Ruka šmátralka

David Janík - Po skončení kariéry bych se chtěl věnovat hlavně rodině

07.06.2018 18:58 Tomáš Holata

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 26. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k výhře o hráče kola. Jaké máte pocity?
Výborné. Byl to můj poslední zápas v kariéře, který jsem odehrál. Navíc jsme vyhráli, takže to dopadlo úplně skvěle.
Poslední zápas kariéry a hráč kola. To budete mít v kabině hodně drahé?
Určitě mě to bude stát minimálně dvacet piv. Předpokládám, že u těch to neskončí, protože kluci to všechno směrovali do mé nominace za hráče kola, a pak udělali vše, abych to vyhrál, za což jim děkuji.
Zápas s Dobroslavicemi jste těsně vyhráli. Zkuste se k němu krátce vrátit?
První čtvrthodinu jsme hráli výborně, a dokázali jsme vstřelit velice brzy rychlou branku. Pak to převzaly Dobroslavice a přehrávaly nás skoro až dokonce poločasu. Ve druhém nás přehrávali už od první minuty, protože jejich věkový průměr byl o dost menší než náš. My jsme ale dali rozhodující gól po povedené akci, kdy se trefil Bedrich. Pak už se to neslo v duchu oslav mého konce kariéry a my jsme to ukopali. Dobroslavice ale podaly výborný výkon, naštěstí pro nás, ale všechny body jsou naše.
Jak vy sám jste byl spokojen se svým výkonem?
Svůj výkon bych ohodnotil na to že jsme více jak tři čtvrtě roku netrénoval jako pozitivní. Myslím si, že bych zvládl i devadesát minut.Takže jsem byl spokojený.
Kromě rozlučkového zápasu, proběhlo i něco jiného?
Po zápase jsme si sedli, něco jsme popili a pojedli, a pěkně si pokecali až do brzkých ranních hodin.
Jaký byl impuls, že jste se rozhodl pověsit kopačky na hřebík?
Především zdravotní důvody, protože jsem se před třemi lety vážně zranil a už to nebylo ono. Dalším důvodem je rodina, které bych chtěl věnovat více času. Hlavně bych chtěl vozit a trénovat svého syna na trénink do Kobeřic, protože bydlím už deset let v Bolaticích.
Kopačky už nenazujete nikdy?
Nazuji pouze na sportovní slavnost, kdy je turnaj ulic v Kobeřicích. Já budu hrát za tým složený z mé rodiny.
Vy jste trenér rezervy Kobeřic, jak jste spokojen s jejím letošním vystoupením v soutěži, a s umístěním v okresním přeboru?
Jsem nadmíru spokojen, protože jak jsem do toho šel, nevěděl jsem jak to bude fungovat. Podařilo mi přesvědčit některé starší kluky, aby do toho šli, a kdyby se je nepomohlo přemluvit, já bych do toho nešel. Podzim nám vyšel, jaro už není ono, protože nám někteří hráči chybějí. Co jsem rád, že se mi povedlo bylo uklidnění bouřliváků, protože loni jsme byli jasně nejtrestanější mančaft okresu.
Zdá se mi, že Kobeřice jsou schopny jednou porazit kohokoliv, a naopak podruhé prohrát i s papírově slabšími soupeři. Čím si vysvětlujete jako trenér, tyto výkyvy ve výkonnosti?
Na podzim byli naše výkony vyrovnané. Na jaře bohužel jsme bohužel museli půjčit hráče áčku, a někteří jsou venku. Přitom je zajímavé, že většinou rozdáváme body doma, a venku se sejdeme a vyhráváme.
Pojďme k vaší kariéře, kdy odstartovala a jak se dále vyvíjela?
Začal jsem v roce 1988, to je v 5 letech v Kobeřicích. Zde jsem hrál do poloviny páté třídy. Pak jsem odešel hrát do SFC Opava. Tu jsem byl až do konce deváté třídy. Pak jsem se vrátil do Kobeřic a už jsem zde zůstal. Pouze na rok jsem si odskočil do Sudic, kde mě požádal kamarád abych přišel vypomoci Sudicím k záchraně. Další přestávku jsem měl když jsem pobýval v zahraničí.
Koukal jsem na vaši kartu hráče. Podle ní jste byl rok a půl v zahraničí. Můžete se tom více rozpovídat, kde a další podrobnosti?
My jsme se starším bráchou a bratrancem pracovali a hráli v rakouském Schneegartenu u Salzburgu. Hráli jsme zde v soutěži, která je na úrovní tak našeho okresního přeboru.
Jaký byl váš největší fotbalový zážitek?
Když jsem byl s žáky Opavy na turnaji ve Francii. Mladší žáci ho tehdy vyhráli, a my starší jsme byli ve skupině s osmi týmy, a první čtyři zápasy jsme prohráli. Pak s námi uzavřeli trenéři sázku, když postoupíme půjdou dohola. My jsme postoupili, a pak, když jsme hráli o 9. - 10. místo jsem rozhodl o naši výhře gólem v prodloužení. Zda šli nakonec trenéři dohola si už nepamatuju. Dalším zážitkem byl, když mi Tomáš Kamrád umožnil ve 31 letech si zahrát za Kobeřice krajský přebor.
Se kterým hráčem se vám hrálo nejlépe a proč?
Asi to je Honza Čujek, se kterým jsem hrával v útoku už od mládeže do áčka. Byli jsme na sebe tak zvyklý, že jsme mohli hrát poslepu, a věděli jsme, že když přihraju do prostoru, tak tam bude Honza stát. Dalším hráčem byl Jan Schreier, který hrál přede mnou předstopera, který měl skvělé fotbalové myšlení, a skvělý byl i jako člověk.
Jaké plány máte po skončení kariéry?
Chtěl bych se věnovat kobeřické mládeži a taky se začít věnovat své rodině, na kterou jsem moc času neměl. Ještě bych chtěl najít trenéra pro béčko, abych já mohl jít k dětem. Jednoho už mám vyhlídnutého, ale pokud to nevyjde tak zůstanu trenérem béčka nadále, protože jsme tu něco rozjeli, a byla by škoda kdyby to mělo padnout.
Jaké jsou vaše koníčky, a jak trávíte svůj volný čas?
Nejvíc svého volného času trávím fotbalem v Kobeřicích. Druhým koníčkem je tenis, který mě hodně baví.
Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.