Fanoušci jsou naším dvanáctým hráčem, pochvaluje si David Juran

Nejlepším hráčem 18. kola Fortuna Divize D byl zvolen brankář SFK Vrchovina David Juran, který v rozhovoru mluví o těžkém zápasu s Břeclaví, nadcházejícím derby se Žďárem nad Sázavou, fanoušcích SFK Vrchovina i o tom, kdo mu doporučil přestup do novoměstského klubu.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Davide, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuji, myslím si, že kluci určitě něco vymyslí. (smích)
V utkání s Břeclaví jsi se vůbec nenudil. Jak bys zápas popsal?
První kolo, nikdy člověk neví, do čeho po přípravě jde, i když už ten fotbal hrajeme dlouho. Začátek utkání nám vyšel na jedničku. Trenér chtěl, abychom na soupeře vletěli, abychom ho presovali, ale to se nám úplně nedařilo. I tak jsme v první půl hodince určitě působili lepším dojmem a dokázali jsme vstřelit dvě branky. Po té druhé brance mi přišlo, že jsme se přestali koncentrovat a mysleli si, že dáme další branky a v klidu vyhrajeme. Břeclav nás začala od té 30. minuty přečíslovat v jejich útocích, ze kterých vyplynulo spoustu šancí a tři nastřelené tyčky. To při nás stáli všichni svatí, že poločas skončil 2:0 pro nás. Druhá půle už byla rozkouskovaná a vyjma jedné šance Břeclavi v závěru už jsme si to pohlídali. Kdyby soupeř v závěru snížil, asi bychom se ještě strachovali o výsledek, ale takto jsme dohrávali utkání daleko od naší brány.
Při jaké šanci soupeře ti nejvíce zatrnulo?
Nejvíce mi zatrnulo, když se poprvé odrazil balon od tyčky na malé vápno a já bezmocně sledoval, jak útočník z malého vápna trefuje z dorážky břevno. To jsme měli opravdu štěstí.
O přestávce ti muselo zvonit v uších, když hosté v závěru první půle třikrát nastřelili brankovou konstrukci…
To určitě, měli jsme ohromné štěstí. Vzpomněl jsem si ještě na zápas za Blansko proti Kozlovicím. To dal soupeř dokonce čtyři tyčky a také jsme vyhráli 2:0.(smích)
Zápas jste odehráli v azylu na umělé trávě ve Žďáru nad Sázavou. Jak jste jako tým toto rozhodnutí přijali?
Nikomu se určitě nechtělo hrát první kolo na umělce, když na ní trénujeme celou zimu, ale bohužel bylo počasí, jaké bylo. Proto jsme rádi, že jsme ho mohli alespoň odehrát. Další čekání by zaručovalo hrát zápasy v rychlém sledu a byl by možná problém pro kluky, co pracují a studují. Proto musím také poděkovat soupeři, že neměl problém toto utkání sehrát na umělé trávě.
Ve Žďáru se představíte i v sobotu, a to v derby s domácími. Co od zápasu očekáváš?
Už jsem v životě několik derby odehrál a rozhodně to nebude jednoduchý zápas. Je těžké odhadovat, jak zápas dopadne, ale my se určitě budeme snažit vyhrát. Soupeř nás na podzim obral doma o dva body a my mu to budeme chtít vrátit. Žďár doma ještě neztratil ani bod a my bychom byli rádi, kdyby se to povedlo právě nám. Navíc se bude hrát o 2. místo v tabulce, takže půjde o hodně.
Může být vaší výhodou to, že to pro Žďár bude první jarní soutěžní zápas?
Těžko soudit, jestli to pro nás může být výhoda nebo nevýhoda. My jsme už alespoň zjistili, že příprava a soutěžní zápas jsou dvě zcela odlišné věci. Výhodou pro nás určitě budou tři body v zádech z prvního zápasu.
Většinu své kariéry jsi kromě krátkých epizod v Tišnově a Rosicích strávil v Blansku. Co tě v létě 2017 zaválo na Vysočinu?
Těsně před začátkem soutěže se mi ozval trenér Richard Zeman, jestli bych měl zájem jít do Vrchoviny, že má jenom jednoho brankáře s tím, že mi nezaručuje, že budu chytat každý zápas. Díky zdravotním problémům z poslední doby jsem toto angažmá bral všemi deseti. Trenér Kugler z Rosic mi navíc toto angažmá doporučil a chválil tento tým, že bude hrát určitě v horních patrech tabulky, že má kvalitní hráče a v klubu vše funguje, jak má. Řekl jsme si proč to nezkusit.
Byli v létě i jiní zájemci o tvé služby?
Hlavním zájemcem byly Rosice, do kterých jsem přestoupil, jakmile to bylo v letním termínu možné. Tišnov měl také zájem a z nižších soutěží se také ozvalo pár týmů, ale já jsem nevěděl, jestli budu na podzim natolik zdravotně v pořádku, abych se postavil do brány. Proto jsem zvolil Rosice, ve kterých trénuje pan Kugler, kterého znám z působení v Blansku. Věděl jsem, že jestli se mám vrátit 100% zdravý do brány, tak on bude ten pravý, který mi dá čas na rekonvalescenci a nebude na mě tlačit, abych chytal i kdybych věděl, že to nejde. Tímto bych chtěl poděkovat jemu, Petru Čejkovi a Panu Grůzovi, kteří se o mě postarali a nadále starají.
V podzimní části jsi se v bráně pravidelně střídal s Petrem Šmídou. Jaký je plán trenéra Zemana na jaro?
Do hlavy trenérovi samozřejmě nevidím, ale každý brankář chce chytat co nejvíce. Bohužel může vždy chytat jenom jeden, proto je tento post speciální. Podle trenéra by měl chytat vždy ten, který má momentálně lepší formu. V prvním kole jsem dostal šanci já, ale není samozřejmostí, že celé jaro odchytám. Myslím si, že jak Petr, tak i já pracujeme na tréninku na 100% a je na trenérovi, koho vybere.
Koho považuješ za tahouna SFK Vrchovina?
Těžká otázka, na kterou odpovím tak, že celý náš tým je největším tahounem. Na každém postu máme velkou kvalitu a konkurenci. V tom si myslím, že je naše největší síla.
Jistě se těšíš na domácí zápasy. Zažil jsi někde tak fanatické publikum jako v Novém Městě na Moravě?
Musím říct, že na každý domácí zápas se nesmírně těším. Naši fanoušci nás velice podporují, i když se nám nedaří, a dokáží nás odměnit potleskem a pokřiky, když vidí, že jsme na hřišti nechali všechno. Znám toto prostředí i jako soupeř a nikdy se tu nehrálo lehce. Fanoušci Vrchoviny jsou naším dvanáctým hráčem. Tímto bych jim chtěl poděkovat.
Jaké jsou vaše cíle pro jarní část sezóny?
Můj osobní cíl je být hlavně zdravý, podávat co nejlepší výkony a vyhrávat. Náš týmový cíl pro jaro jsou vítězství před našimi diváky a pokusit se skončit v tabulce na 2.místě, jelikož Tišnov už má pohodlný náskok. Záleží jenom na Tišnovu, jestli bude ztrácet body a jak často.
Kdybys měl říct jeden fotbalový moment, na který nezapomeneš, jaký by to byl?
Těžko se vybírá jeden moment, protože každého postupu a vítězství si moc vážím, ale když lovím v paměti, tak musím zmínit dva momenty. První je postup s amatérskou reprezentací JMKFS do kvalifikace o Mistrovství Evropy do Srbska, kdy jsme v českém finále porazili na penalty Olomoucký kraj. Tím jsme se kvalifikovali do Srbska, kde jsme porazili výběry Bulharska, Srbska a remizovali s výběrem Švýcarska. Díky těmto výsledkům jsme postoupili na amatérské Mistrovství Evropy do Irska. Druhý moment je postup s Blanskem do MSFL před dvěma lety. Nikdo to od nás absolutně nečekal. Nejlepší jsou zážitky, kdy tyto úspěchy můžete oslavit s celým týmem.
Jaký je tvůj oblíbený tým?
Už odmalička je to SK SLAVIA PRAHA, ze zahraničích pak Real Madrid.
Kdo je tvým brankářským vzorem?
V dětství to byl Iker Casillas, ale momentálně to je Hugo Lloris a Joe Hart. Velké sympatie ovšem chovám k útočníkovi Fernandu Torresovi.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
S fotbalem jsem začal zhruba v 6 letech. Jednou šli kamarádi na hřiště a já jsem nechtěl být doma, tak jsem se k nim přidal. U fotbalu jsem potom zůstal díky dědovi, který se mnou chodil pořád na hřiště a také kvůli tomu, že mě to bavilo.
Co říká fotbalu tvoje rodina?
Když se mi daří, tak jsou samozřejmě rádi, když je tomu naopak, tak to nesou pomalu hůř než já, ale berou to, že je to součást mého života, i když jsem doma kvůli tomu moc času nebýval.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Fotbal je pro mě vášeň, je to něco co odmalička miluju. Vždy, když si nazuji kopačky a obleču rukavice, okamžitě od všeho vypnu. Neexistují žádné starosti a problémy, soustředím se jenom na tu hru.
Co říkáš na portál fotbalunas.cz?
Stránky sleduji od samého začátku. Někdy více, někdy méně, ale určitě je dobře, že se taky někdo věnuje fotbalu na amatérské úrovni. Je zde spoustu zajímavých informací.
Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.