Aleš Pavelec přivedl do Jankova Pavla Kučeru

Když bylo v Jankově místo trenéra brankářů volné, Aleš Pavelec okamžitě věděl, na koho se obrátit. A spolupráci s Pavlem Kučeru si nemůže vynachválit! Co čeká jankovskou jedničku mezi třemi tyčemi o zimní pauze?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k titulu Hráče kola. Jak se vám proti Malši chytalo?
Proti Roudnému to bylo poslední a naše nejtěžší derby. Pro mě je zápas proti Roudnému vždy zápasem sezóny, protože jsem tam před Jankovem působil. Hrálo se od vápna k vápnu, v utkání bylo málo střel i šancí a mnoho ostrých zákroků, takže to nebyl úplně pohledný zápas pro diváky. Jsem rád, že se mi podařilo nějaké ty šance Roudného vychytat. Bohužel pro nás zápas rozhodla sporná penalta.
Řekl byste, že vyhrálo Roudné zaslouženě?
Určitě mělo více ze hry, drželo více míč na noze. My naopak bez něj hodně běhali, skoro žádnou gólovou šanci si ale domácí nevytvořili. Podle mě to byl remízový zápas a remízou měl skončit. Poté by se v penaltovém rozstřelu přiklonilo štěstí na jednoho z nás.
V posledních týdnech patří jankovští fotbalisté k nejúspěšnějším v hlasování. Kdo za touto „vzpourou“ stojí?
(smích) Určitě naši fanoušci, kterých nemáme málo, a také celá kabina. Tímto bych chtěl všem našim fanouškům poděkovat za to, jak nás podporují. Můžeme se pyšnit nejpočetnějším fanklubem v divizi. Co se týče týmu, myslím si, že se sešla dobrá parta, která táhne za jeden provaz jak na hřišti, tak mimo něj. A mimo jiné, je to výhodné i pro naši týmovou kasu (smích).
Od našeho prvního rozhovoru utekl skoro patnáct měsíců. Co se od té doby ve vašem životě změnilo?
V osobním životě jsem změnil práci, jinak se nic nezměnilo a za to jsem i rád. Ve fotbalovém životě už vůbec ne, jsem se vším spokojený a nemůžu si na nic stěžovat. Takže i pro příští sezónu vím, že mé působiště nezměním. Nebo by muselo přijít něco opravdu hodně, hodně zajímavého (smích).
Takže už vás fanynky a spoluhráči za barem v nočním klubu neuvidí?
Teď už spíš před barem (smích).
Vstávání po takové noční šichtě na dopolední mistrák asi nebylo moc příjemné, co?
To opravdu nebylo. Naštěstí mi většinou v práci vyšli vstříc, abych nemusel jet rovnou z baru na zápas. Ale neříkám, že se mi to někdy nestalo (smích).
Do jaké práce jste tedy nastoupil?
Pracuju opět v baru, ale už na pozici provozního, takže si koriguju svůj čas sám. Už se mi nestává, že bych jel rovnou bez spánku na utkání (úsměv). Baví mě to, je to zase něco nového.
Za devět odchytaných zápasů jste inkasoval čtyři žluté karty, z toho tři za debatu s rozhodčím. Nevyčítá vám to už trenér?
Jakmile vstoupím na hřiště, žiju zápasem, někdy až moc. A když se stane, že rozhodčí odpíská něco, s čím nesouhlasím, tak se hned ozvu. Dostanu žlutou kartu a tím mě aspoň rozhodčí umlčí na zbytek zápasu (smích). Není to ale tak, že bych pořvával na rozhodčí každý zápas, mám z nich samozřejmě patřičný respekt. Trenér mi to nevyčítá, i u nás na lavičce se někdy pěkně zajiskří (smích).
Když jsme u trenérů, byl jste hlavním iniciátorem příchodu trenéra brankářů Pavla Kučery.
Na Kůčovi je vidět, že chytání má stále rád a baví ho. Dvakrát týdně se věnuje nejen mně, ale i ostatním brankářům. Pavel mě trénoval už za mého působení v budějovickém Dynamu, má mnoho zkušeností z první ligy, a dokonce i Ligy mistrů. Když si vezmu, že jako malý jsem mu za bránou na Střeleckém ostrově podával míče a teď mě trénuje, tak můžu být více než spokojený.
Jak se to celé seběhlo?
Vždy jsme spolu skvěle vycházeli, vedli jsme spolu také brankářskou školu pro mladé gólmany, kterou si zúčastnění velmi chválili. V Jankově trenér brankářů chyběl, tak jsem se ozval Kůčovi. Ten na nabídku hned kývl a týden nato jsme už byli v jedné kabině.
Před sezónou nahradil vašeho bývalého parťáka mezi třemi tyčemi Lukáše Hejníčka Jan Komárek. Jak s novým kolegou vycházíte?
Honza si na jednu sezónu odskočil z Jankova do SKP a teď se vrátil zpět. Vycházíme spolu dobře, panuje mezi námi zdravá rivalita. Moc rozdílů mezi ním a Lukášem není, oba mají skoro dva metry (smích) a jsou dobří na brankové čáře. Tenhle rok jsem si ale trochu upevnil své místo v týmu, protože je to Honzova první sezona v divizi. Myslím si ale, že se toho zhostil náramně. Působí sebevědomě a sebevědomí je u brankáře hodně důležité.
O víkendu vás čeká Doubravka. Zastavíte její vzestup?
Pro nás jsou poslední podzimní kola hodně důležitá, hrajeme s týmy, které jsou pod námi. Musíme stoprocentně urvat šest bodů a zakončit tak podzim v první polovině tabulky. Doufám, že všechny body zůstanou v neděli doma.
Blíží se zimní pauza. Jak ji plánujete strávit?
Určitě aktivně, teď jsem obdržel tréninkový plán od trenéra Dominika Kodrase. Užiju si ale také vánoční svátky s přítelkyní a rodinou. Na začátku ledna pak letíme s kluky z týmu na dovolenou do Mexika, takže mi přijde, že v té pauze toho bude více než v sezóně (smích).

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.