Dominik Fišer: V Opavě jsem nedostal šanci

V anketě o nejlepšího hráče minulého kola I. A třídy se paradoxně poprali o vítězství fotbalisté týmů, které o víkendu utrpěly porážku. Oldřišovský špílmachr Dominik Fišer nakonec o pouhé čtyři hlasy předstihl Radka Bělana z Ludgeřovic, takže jsme ho rádi vyzpovídali v obsáhlejším rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Bitva o prvenství byla tentokrát hodně napínavá. Ludgeřovického Radka Bělana jste porazil o necelé procento. Jak jste to prožíval a kde všude jste sháněl hlasy?
Když jsem slyšel, že jsem v sestavě kola, tak jsem se hodně divil. A možná i proto jsem to nijak neprožíval. Za hlasy bych spíše měl poděkovat klukům z Oldřišova, díky kterým to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Mohou se oldřišovští spoluhráči těšit na tradiční lahvinku zelené anebo si pro ně připravíte něco speciálního?
Nic speciálního mě nenapadá, takže se budu držet tradice a nějakou tu flašku rozhodně do kabiny přinesu. Už jen za ty hlasy a snahu.
Radost vám jistě kalí domácí porážka s Hlubinou. Proč to v neděli nevyšlo?
Za výkon, který jsme předvedli, se rozhodně nemusíme stydět. Bojovali jsme do poslední minuty. Bohužel při nás během zápasu nestálo štěstí. Dostali jsme červenou kartu, dali si vlastní gól nebo jsme neproměnili jasné šance.
Vy osobně jste mohl poslat své mužstvo do vedení, ale housle jste brankáři Otoupalíkovi nenasadil. Mířil jste mezi nohy anebo vám prostě střela nesedla? Co se dalo udělat lépe?
Když jsem zasekával hráče, abych se dostal do šance, tak jsem trochu ztratil rovnováhu a orientaci, ale snažil jsem se to ještě zakončit kolem brankáře. Bohužel jsem to svou slabší levou nohou nenasměroval tam, kam bych chtěl. Udělat lépe to rozhodně šlo. Kdyby tahle situace skončila gólem, tak by to změnilo průběh zápasu. Byla to škoda.
V posledních kolech Oldřišovu poněkud dochází dech. Čím si to vysvětlujete a jak z menší výsledkové krize ven?
Je pravda, že poslední zápasy nedopadly tak, jak bychom chtěli. Možná je příčinou to, že dostáváme hodně gólů. Tým navíc není v plném počtu jako na začátku sezony a v přípravě. Kvůli tomu se často míchá se sestavou. I když nás teď čekají těžká utkání, tak věříme, že je zvládneme.
Hned o víkendu narazíte v derby na Kravaře. Jak se těšíte a co od tohoto zápasu očekáváte?
Rozhodně se na zápas všichni těší. Chceme vyhrát, i když víme, že to bude těžké. Prohráli jsme teď dva zápasy po sobě, tak snad do třetice všeho dobrého. I kdyby nám k vítězství mělo pomoci štěstí.
Slyšel jsem, že se chcete pohybovat na špici tabulky a případně byste se nebránili ani postupu. Co je na tom pravdy a nevzdálili jste se už trošku tomuto cíli?
Na začátku sezony jsme vyhrávali a drželi jsme dlouho šňůru bez porážky. Tak se nedivím, že někoho mohlo napadnout, že máme velké ambice. Já si ale nemyslím, že by se o tom v kabině mluvilo, i když bychom rádi byli vysoko. Teď nás čekají zápasy s týmy z vrcholku tabulky, tak se ukáže, zda tam patříme anebo ne.
Oldřišov přes léto mohutně posiloval. Včetně vás přišla do týmu zhruba desítka nových tváří. Proč jste se odhodlal ke změně dresu a vybral si právě Oldřišov?
Je pravda, že přišlo hodně nových hráčů. Rozhodl jsem se pro Oldřišov i z důvodu, že mezi nimi byli kluci, které znám. Navíc tam mám rodinu. Takže i díky tomu jsem cítil, že nejdu do úplně cizího prostředí.
Neberete Oldřišov jako razantní krok zpátky? Vlastně od mládežnických kategorií jste hrál fotbal na poloprofesionální úrovni…
Kdybych měl vysoké ambice, tak bych to tak asi bral, ale neberu. Fotbal jsem hrál vždy pro radost a v Oldřišově mě to opravdu baví. A hlavně s prací a časem je to momentálně náročné, takže jsem se rozhodl takto.
Na velký fotbal jste tedy rezignoval kvůli značnému pracovnímu zaneprázdnění. Co tedy vlastně děláte a jak těžké je tuto profesi skloubit s fotbalem?
Je pravda, že jsem měl v Opavě smlouvu. Poté co mě trenér poslal na hostování do Hlučína, jsem chtěl sám sobě dokázat, jestli v tom budu pokračovat anebo ne. Prostě jsem potřeboval vědět, co dál v budoucnu. Nevyšlo to podle mých představ, takže jsem se rozhodl profesionálního fotbalu nechat. Pracuji v tiskárně, což je časově náročné, ale snažím se stíhat fotbal, jak se jen dá.
Přitom jste měl nakročeno k velmi zajímavé kariéře. Již v žákovském věku si vás všimli představitelé Sigmy Olomouc, kam jste od dorostu přesídlil. Jak těžké tehdy bylo odejít z Opavy?
To ano, po základní škole jsem se rozhodoval, co dál. V Opavě jsem se cítil dobře, ale když jsem slyšel, že je zájem ze strany Olomouce, tak to pro mě byla nová výzva, kterou jsem nemohl odmítnout. Věděl jsem také, že jako hostující hráč se můžu kdykoliv vrátit a získat tak zkušenosti k nezaplacení.
Sám bez rodinného zázemí, to asi musela být velká škola života…Jak vůbec vzpomínáte na své působení v Olomouci?
Začátek byl opravdu těžký. Olomouc jsem neznal a dlouho jsem si zvykal. I po fotbalové stránce to bylo úplně něco jiného. Poráželi jsme soupeře někdy i o několik gólů. Vzpomínky mám jen ty nejlepší. Od druhého místa v celostátní lize dorostu, před výhru v MSFL s béčkem, až po soustředění v Turecku.
V Sigmě jste si vyzkoušel sedmnáctku, devatenáctku i třetiligové béčko. Nemrzí vás zpětně, že jste to nedotáhl až do první ligy?
Po dorostu pro mě bylo nejtěžší si zvyknout na dospělý fotbal. V Olomouci byla spousta kvalitních hráčů, na každý post klidně i tři. Takže jsem byl rád i za každou minutu, kterou jsem dostal v béčku. První liga byla opravdu daleko v nedohlednu.
Před dvěma lety přišel návrat do Opavy, o kterém jste měl jistě jiné představy. Od trenéra Baránka jste nedostal moc šancí. Byl jste tehdy hodně naštvaný, a jak se na to díváte s odstupem času?
Spíše jsem nedostal žádnou šanci, i když se mi příprava po příchodu do Opavy povedla. Přestože jsem dal pár gólů, tak mě neustále posílali hrát za opavské béčko. Asi mě to mělo přinutit makat o to víc, ale mám takovou povahu, že mě to naopak štvalo. S odstupem času mě to už neštve. Měli nějakou vizi a do dnešního týmu bych stejně nezapadl. Vždyť Opava vede druhou ligu.
V opavské kabině jste narazil na spoustu fotbalových osobností v čele se Zdeňkem Pospěchem. Jak se vám tam s nimi sedělo a koho jste si nejvíce vážil?
Ano, byl to příjemný pocit vidět naproti sobě sedět tak skvělého fotbalistu, jako je Zdeněk Pospěch. Dosáhl toho ve své kariéře opravdu hodně, a přesto se nad nikoho nepovyšoval. Má prostě charisma a respekt. O jeho fotbalové stránce se ani nemusíme bavit.
Převážnou většinu času jste strávil v divizním béčku Slezského FC. Tam už vás to neuspokojovalo?
Neuspokojovalo je asi to správně slovo. Na zápasy jsem se sice vždycky těšil, ale kolikrát mě to rychle přešlo. Byli jsme zbrklí, hra byla uspěchaná. Jako béčko jsme měli hrozně mladé mužstvo. Oproti ostatním týmům, kde měli třeba zkušené hráče, to byla jako by padla kosa na kámen.
Dále za sebou máte několikaměsíční hostování v třetiligovém Hlučíně, jenže příliš jste se neprosadil. Co jste si z tohoto krátkého angažmá vzal?
Tohle hostování byl bod zlomu. Důvod, proč jsem se už rozhodl ukončit v Opavě smlouvu. Chtěl jsem sám sobě dokázat, jestli na to mám nebo ne. Necítil jsem se tam dobře, povaha některých byla opravdu nepříjemná. Ani jsem se nedivil tomu, že tam lidi nechodili.
Berete Oldřišov pouze jako krátkodobou záležitost anebo jste tam maximálně spokojený a nepomýšlíte na změnu dresu? Zdá se mi, že pro hráče vašeho formátu je I. A třída trošku málo…
Já se necítím, že bych někoho převyšoval a měl navíc. Jsem spokojený a o změně dresu zatím rozhodně neuvažuji. Možná jsem zezačátku trošku podceňoval l. A třidu, vůbec jsem nevěděl, co od toho očekávat, ale rozhodně to není nic jednoduchého. Na trávníku podstoupíte spoustu soubojů.
Ve dvaadvaceti letech máte pořád ještě všechno před sebou. Je ještě něco, čeho byste chtěl ve fotbale docílit?
Docílit už asi přímo ne. Odstartovat nějakou honbu za sny už je asi pozdě. Jsem zvědavý, jak se na vše budu dívat s odstupem času.
Co rád děláte ve volném čase? Jaké jsou vaše koníčky?
Ve volném čase rád cestuju. Z koníčků teda především fotbal a jízda na kole. Po práci nepohrdnu ani pořádným odpočinkem.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.