Jan Droppa: Na hřišti zapomenu na všechno okolo

Po dvoutýdenní přestávce se žezlo pro nejlepšího hráče kola vrací do rukou fotbalistů Oldřišova. Ve vítězném zápase proti Vítkovu svým výkonem zaujal sedmadvacetiletý stoper Jan Droppa, který v následném hlasování získal větší než nadpoloviční podporu a pak nám ochotně zodpověděl několik otázek.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Slyšel jsem, že v Oldřišově společně s Denisem Bořuckým patříte k největším hecířům tohoto hlasování. Co je na tom pravdy?
No tak myslím si, že číslo jedna v této anketě je Denis. Musím ale přiznat, že ji taky sleduji a čtu si rozhovory s hráči kola. Vítězství mi samozřejmě udělalo radost.
Vaši spoluhráči vás určitě přinutí přinést do kabiny nějakou lahvinku. Na co se mohou těšit?
Tak těšit se mohou určitě na litr zelené. Ta totiž v kabině nejvíce chutná.
Nominaci jste obdržel za vydařený zápas proti Vítkovu. Jak byste okomentoval vlastní výkon?
Z mého pohledu se mi zápas proti Vítkovu povedl, ale sám sebe hodnotit nemohu. To je věcí trenéra.
Předchozí utkání proti Ludgeřovicím a Kobeřicím naopak nebyly ideální. Měl jste větší motivaci ukázat, že můžete patřit k oporám mužstva?
V Ludgeřovicích to byla hrůza. Na první gól jsem soupeři výstavně namazal. A ve zbytku utkání už jsem se nemohl dostat do tempa. V Kobeřicích jsem sice zavinil penaltu, ale nemyslím si, že by byl můj výkon tak tragický jako v Ludgeřovicích. Určitě jsem se snažil hrát jednodušeji a nic nevymýšlet. Snad patřím k oporám týmu po celou dobu a smolné okamžiky už jsem si vybral.
Před zmiňovaným zápasem s Vítkovem se čekalo, že soupeře rozstřílíte. Nakonec to však byly docela nervy. Můžete krátce zavzpomínat na nedělní duel?
Už před zápasem jsme věděli, že to nebude jednoduché utkání. Můj názor je takový, že v I. A třídě není lehký soupeř. Také si myslím, že nám vzal dost sil středeční zápas s Kobeřicemi. Utkání s Vítkovem ale bylo v naší režii. Vedli jsme 2:0, zápas ovšem neměl takové tempo, proto si myslím, že rozdíl ve skóre nebyl vyšší. Poté jsme inkasovali na 2:1 a výsledek jsme si pohlídali.
Stejně těžce se rodilo i vaše domácí vítězství s předposledními Krásnými Loučkami. Čím si to vysvětlujete? Nedošlo třeba k podcenění těchto týmů?
Jak už jsem zmiňoval, v I. A třídě není lehký soupeř. Krásné Loučky nebyly vůbec jednoduchý protivník. Rozhodně jsme je nepodcenili. Motivace proti papírově silnějším mužstvům je ovšem samozřejmě větší. Například v derby proti Chlebičovu a Kobeřicím.
Ve víkendovém kole narazíte na Slavkov, který se sice nachází až na desáté příčce tabulky, ale na vlastním stadionu ještě neztratil ani bod. Co od tohoto utkání očekáváte a s jakými plány, případně taktikou do Slavkova vyrazíte?
O víkendu nás čeká další těžká zkouška. Slavkov bude velice nepříjemným soupeřem. Na vlastní půdě ještě neztratil ani bod, ale pevně věřím tomu, že po tomto víkendu už to platit nebude. Očekávám tuhý boj se šťastným koncem pro Oldřišov. Taktiku nemohu prozradit a navíc záleží hlavně na trenérovi.
Jak jste spokojeni s první třetinou soutěže a jaké jste si vůbec v letošní sezoně stanovili cíle?
Já osobně jsem s první třetinou soutěže spokojený, tedy až na ty Ludgeřovice. Cíle jsou držet se co nejvýše po celou sezonu, když se v kabině mluvilo i o postupu. Sezona je ovšem dlouhá, takže nás čeká ještě hodně těžkých utkání.
V Oldřišově došlo během léta k velkým změnám, když do kabiny zamířila spousta posil. Jak jste to vnímal a jak vy osobně berete přínos těchto hráčů?
Jsem velmi rád, že se v létě povedlo přivést nové hráče. Všechny vnímám jako velké posily. Navíc jsem některé kluky znal už z předchozích klubů jako například Kubu Pflegra, Matěje Žídka a Patrika Minarčika z Kravař. Za velkou posilu považuji také Patrika Dřizgeviče, který je ale bohužel zraněný. Skvělí fotbalisté jsou rovněž Lukáš Pavlíček a Dominik Fišer. Velmi mě mrzí samozřejmě zranění Mirka Mičky, protože v přípravě podával skvělé výkony, ale teď bohužel musel ukončit fotbalovou kariéru. Myslím si, že všichni tito hráči mají kvalitu nad rámec I. A třídy.
Nebál jste se, že skončíte na lavičce? Konkurence je nyní (na poměry I. A třídy) obrovská…
Samozřejmě jsem se toho trošku obával, všichni oldřišovští kluci totiž mají velkou kvalitu. Nejen ti, co přišli, ale i hráči, kteří již za SK Moravan nastupovali předtím.
Co říkáte na neuvěřitelně vyrovnanou tabulku? Čekal jste něco podobného anebo jste sám překvapený? Zkuste označit hlavní postupové a sestupové kandidáty…
Překvapený nejsem, protože týmy v I. A třídě jsou strašně vyrovnané a ve hře je ještě spousta bodů. Netroufám si tedy odhadnout ani postupové ani sestupové příčky. Samozřejmě bych na vrcholu tabulky nejraději viděl Oldřišov.
Podle mých informací jste s fotbalem začínal ve Velkých Heralticích. Vybavíte si ještě své první fotbalové krůčky? Kdo vás k tomu sportu přivedl?
Pamatuju si to naprosto přesně. Jel jsem na trénink staršího bratra a chyběl jim jeden hráč na fotbálek. Tak jsem se přidal a od té doby je to srdcovka.
Následoval přestup do Hněvošic, kde jste strávil deset let. Jak vzpomínáte na tento klub?
Do Hněvošic jsem přestupoval ve dvanácti letech, takže vlastně do žáků. V klubu jsem, dá se říci, vyrostl a vzpomínám na něj v dobrém. Odehrál jsem tam spoustu zápasů a prožil mnoho skvělých okamžiků. Konkrétně několik postupů od žáků až po muže.
Poté už přišly na řadu Kylešovice. Co si vybavíte v té doby? Hrát na zdevastované umělce asi nebylo zrovna ideální…
Kylešovice v tu dobu hrály I. A třídu a chtěl jsem si zkusit vyšší soutěž. Vzpomínám si, že mi tehdy volal trenér Jaroslav Narovec a ptal se mě, jestli to nechci zkusit. V Kylešovicích byla super parta a fotbal tam byla jedna radost. Po roce jsme postoupili do I. třídy. Umělka v Kylešovicích pro nás byla velká zbraň, protože soupeři na ní neuměli hrát. Škoda, že o ni nebylo lépe postaráno, protože její stav byl postupem času dost katastrofální.
Krátce jste se mihnul i v Kravařích, ale tam jste si moc nezakopal. Proč to tehdy nevyšlo?
Do Kravař jsem šel zkusit krajský přebor, kde byla obrovská konkurence. Nedostal jsem moc příležitostí, a proto jsem se pak vrátil zpět do Kylešovic.
Nyní už druhou sezonu nastupujete v dresu Oldřišova. Jak jste tam spokojený a uvažujete třeba ještě o změně dresu?
V Oldřišově jsem spokojený nad míru. Myslím si, že i fanoušci mě mají rádi. O změně dresu neuvažuji. Hrajeme pěkný fotbal a na tom mi záleží.
Existuje ještě něco, čeho chcete ve fotbale docílit anebo už ho vnímáte jen jako formu zábavy?
Když by se podařilo postoupit do krajského přeboru, byla by to paráda. To je asi jediný cíl, jinak fotbal vnímám jako zábavu a odreagování. Na hřišti vždy zapomenu na všechno okolo.
Čím si kromě fotbalu rád vyplňujete volný čas? Co patří k vašim zálibám?
Volný čas trávím hlavně se svou přítelkyní Nikol, dále chovám králíky a objevil jsem novou formu zábavy v hledání pokladu, takže chodím s detektorem po lese. Za to bych chtěl poděkovat svému spoluhráči Vojtovi Jadrnému, který se tomuto koníčku také věnuje.
V jakém oboru jste zaměstnaný?
Pracuji jako stolař v Kobeřicích.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.