Radoslav Urban - Respekt k soupeři máme, ale určitě se ho nebojíme

Tak po nějakém čase děkuji opět za gratulaci. (úsměv). Stránku sleduji často, tak jsem o nominaci věděl už v pondělí ráno, a později to přidal i Kamil Palkovič na naše facebookové stránky.

No když jsem ráno rozklikl stránku, a viděl, kolik mám procent, docela jsem koukal. (úsměv) Je jasné, že mě podpořili kluci z mančaftu, ať to něco stojí a píše se o Jakartovicích, které si to zaslouží být takto publikované. Také určitě přítelkyně spoluhráčů byli zaúkolované, a v neposlední řadě nesmím zapomenout na tu svou, kterou jsem zaúkoloval také. (úsměv) Tímto bych chtěl všem poděkovat.

Joo ten je rychlý v těchto věcech (smích) Prostě pan kapitán. Nějaká koruna padne do kasy, a samozřejmě nějaká láhev k tomu to musí být. (smích)

Po nepovedeném zápase jste zvládli zápas s Minervou na jedničku. Jak se toto utkání vyvíjelo? Po zápase s Litultovicemi jsme spadli všichni z hrušky dolů, a to jsme potřebovali všichni takovou facku. Dneska jsem nejen já za tu prohru rád, jelikož taková facka nám prospěla. Něco se vyříkalo, proběhla menší bouře, a zdravě nás to nakoplo, a začali jsme šlapat jako v minulých zápasech. Věděli jsme, že nás na Minervě nebude čekat nic lehkého, chyběli nám dva hráči ze základu Kuba Hlaváč a Jeník Tkadleček, ale kluci, co dostali šanci, podali výborný výkon a všichni jsme na hřišti odevzdali stoprocentní týmový výkon a díky toho jsme Minervu porazili v podstatě bez větších problémů. Byli jsme lepší, fotbalovější a nebezpečnější po celý zápas a šli si za třemi body. Bylo to cenné, a důležité vítězství z hřiště od jednoho z lepších týmu v této soutěži, které nás věřím, nakopne na šlágr s Budišovem.

Po nevydařeném výkonu proti Litultovicím jsem chtěl odčinit minulý zápas, který mi nevyšel. Byl to ten zápas, že bych netrefil ani vodu z člunu, kdybych vypadl. (smích) Chtěl jsem týmu pomoci opět góly, a to se podařilo, a jsem rád, že mi to tak pořád padá, a mohu týmu takhle pomáhat.

První branka taková, dá se říct klasická, zaseknutí do protipohybu obránce, a obstřel na zadní tyč, tohle útočníci mají rádi. Druhá, ta byla z těch, která se nepodaří tak často, a to z přímého kopu do vinklu od tyčky. Ta se asi muselo líbit všem. A třetí to mi Kamil Palkovič poslal krásný míč do úniku od půle hřiště, kdy jsem udělal ještě blafák gólmanovi, a pak už stačilo trefit prázdnou bránu.

Budišov bude náš největší soupeř v soutěži, a myslím, že i my pro něj. Máme oba nejkvalitnější týmy, ve kterých hrají hráči, kteří prošli vyššími soutěžemi, a proto se asi řadíme oba k aspirantům na postup. My doma musíme odčinit prohru s Litultovicemi, a tohle by pro fanoušky a vedení klubu byla nejlepší omluva v podobě vítězství. Víme, že musíme vyhrát, protože je to souboj o první místo. Jak na soupeře budeme chtít hrát, ale neprozradím. (smích) Respekt k soupeři máme, ale určitě se ho nebojíme!! Jejich kvalita je určitě spíše v ofenzivní fázi. Myslím, že to bude fotbal, který bude mít úroveň a slušné parametry.

Co k tomu říct. V šatně všichni víme, co chceme a za tím si jdeme, protože máme jeden cíl. To je asi vše, co k tomu řeknu. (úsměv)

V létě přišla do týmu spousta nových hráčů. Jak zapadli do kolektivu? A jak jste se sehráli, když jste měli k dispozici pouze jeden přípravný zápas? Tři už u nás působily kdysi, takže tam jsme vědeli, co od nich čekat, a nebylo třeba se sehrávat. Hlavně Kuba Hlaváč, to je zkušeny hráč, který fotbal vidí, Tomáše Rubého si ukočíruje, a pro nás nepostradatelný stoper Břetík Malček. Bali na lajnu taky zapadl, a postupně se s námi sehrává. Můj šéf Honza Tkadleček, to je kapitola sama, tam netřeba nic dodávat, protože hráč jeho kalibru zapadne všude. Přeci jen má jeden druholigový start za SFC (smích). Koho bych chtěl hodně vyzdvihnout, je naše poslední posila Jan Morisch. Ten kluk má snad troje plíce, neúnavný dříč, který stmelil naši zálohu, a bez něj by ty výsledky nebyli takové. Odvádí strašně moc práce, která statisticky třeba nejde tolik vidět, ale pro nás je k nezaplacení.

Napíšu to takhle, jsme jedna fotbalová rodina FK Jakartovice. Po zápase si vždycky sedneme, popijeme někdy více, někdy méně, ale z drtivé většiny více. (smích) Známe se už dobře, jsme dlouho pospolu, a máme si co říct, a vždy se těšíme, že po zápase se takhle sejdeme, a nejen my, ale i trenér, a lidi z vedení se k nám přidají, protože patři do party. Pravda ale je, že se scházíme i mimo fotbal. Kolektiv držíme i mimo zápasy a sezónu, a jsme vlastně takhle o víkendech pořád spolu. Parta jsme výborná. Takový Marek Poštulka (můj brácha), nebo Radim Holub to jsou kluci, kteří vždy pobaví. (úsměv) Na vše dohlíží a organizuje náš pan kapitán Michal Janech. (úsměv)

Samozřejmě, že mě to trošku mrzí. Všichni jsme tam snili, že se budeme živit fotbalem, ale to se podaří málokomu. K tomu je třeba štěstí, a to někdo má a někdo ne. Ale jsem rád, že jsem si toho vyzkoušel mnoho. Kromě angažmá v SFC Opava, jsem si zahrál i za HFK Olomouc, a v mužích v Rýmařově krajský přebor. Jsem za to všechno rád, že jsem si mohl tuto soutěž vyzkoušet. Hodně mi to fotbalově dalo, a tímto bych chtěl všem trenérům poděkovat, co mě naučili.

Hráčem Rýmařova už nejsem, koupili mě už před časem Jakartovice. Rýmařov ale stále sleduji a mám v srdci. Fotbal jsem se naučil hrát právě tam. Odsud jsem pak odcházel do Opavy a Olomouce. Mám tam spoustu kamarádu, se kterými jsem vyrůstal, a trávil s nimi spoustu volného času. Kluky sleduji pořád, jak se jim daří, a fandím jim na dálku. MSFL je pro Rýmařov obrovská výzva, a věřím, že kolem 7. - 9. místa mohou skončit úplně v pohodě. Je tam spousta skvělých fotbalistů a mají kvalitního trenéra. A co se týká já a MSFL v Rýmařově?? S pokorou tohle už by bylo příliš velké sousto pro mě. (úsměv)

Láká mě to. To je jasný, že jako útočník jsem hladový po gólech, a rád rozhoduji zápasy. Uvidíme, jak mi to půjde dál. Budu rád, když mi to tam takhle bude padat pořád, a na konci uvidíme, na jakém čísle se letos zastavím. (úsměv) Snad moje góly pomůžou našemu cíli, který chceme jako tým dosáhnout. Bez toho by to nemělo takovou váhu.

Každý rok si dávám cíl 25 branek. Stejně je tomu i letos. Loni to byla výjimečná sezóna, kterou kdybych zopakoval, tak bych byl strašně rád. Uvidíme, kde se letos číslo zadrhne. (úsměv)

Jsem šťastný v Jakartovicích. Cítím se tu skvěle. Lidé ve výboru dělají fotbal dobře, a žijí pro něj. Máme skvělý tým a trenéra. Užasnou partu! Když to shrnu, nikam by se mi asi nechtělo odcházet. Mám to tady rád a je to pro mě srdeční záležitost už 4 roky. (úsměv) Ambice takto nemám. Myslím si, že jsem si toho vyzkoušel mnoho. Zahrál jsem si dorostenecké ligy a krajský přebor mužů. Jeden sen ale mám, a to je v Jakartovicích zažít postup do vyšší soutěže. Posunout je tam, kam patří. Toto mi bude stačit, a budu šťastný a spokojený. (úsměv)