Chtěl jsem, aby rodina byla kompletní, mluví o návratu domů Petr Knakal

Všude dobře, doma nejlíp. To se Petru Knakalovi honilo hlavou, když se ze zahraničních angažmá vracel zpět domů, do své Plzně. Sencu Doubravka, za které nastupuje, se však úvod soutěže příliš nevydařil. Kromě nepovedeného vstupu do sezóny jsme si popovídali například i o jeho mladším bratrovi Martinovi. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Petře, se silným Hořovickem jste vzadu udrželi nulu. To je dobrá vizitka obrany. Jak se vám proti Středočechům hrálo?
Byl to velmi těžký zápas. Nula vzadu určitě potěší, ale důležitá byla výhra. Gól nám chyběl k tomu, abychom byli se zápasem maximálně spokojení.
Směrem dopředu se ale velmi trápíte. Co tým ve hře postrádá?
Myslím, že to v útoku není úplně nejhorší. Neproměňujeme ale šance, do kterých se dostaneme. Koncovka nás zatím trápí, ale věřím, že to zlomíme a výsledky překlopíme na naši stranu.
Zatím máte smůlu i při penaltách, zejména Pavel Krejčí. Dali jste mu to už v kabině takříkajíc sežrat?
(smích) Ne, to ne. Pavel je určitě odvážný, že na penaltu šel znovu. Ani v nich se nám ale zatím nedaří a přicházíme o body.
Po vašem boku nastupuje nová akvizice Václav Světlík. Jak se vám s ním hraje?
S Vencou se mi hraje dobře, stejně jako se mi předtím hrálo s Davidem Novákem. Fungujeme bez problému.
Jak byste charakterizoval trenéra Aleše Jindru?
Aleše znám delší dobu, působili jsme spolu i v Sokolově. Je to náročný trenér, který chce za každou cenu a za všech okolností vyhrávat. Takže proto to s ním teď máme těžké. Doufáme ale, že i jemu situaci co nejdříve ulehčíme.
Váš bratr Martin hájí barvy Tachova. Bavili jste se v létě o situaci, která v klubu nastala? Co na ni říkáte?
O tachovském klubu jsme se bavili. Je to obrovská škoda, že museli jít do krajského přeboru, chvíli to vypadalo, že mohli postoupit i do druhé ligy. Všichni byli z finančních problémů zklamaní, včetně bráchy. Nakonec se jim podařilo ale zajistit alespoň krajský přebor. Vzhledem k jejich mančaftu si myslím, že v něm nepobydou déle než rok.
Myslíte, že si ještě někdy zahrajete spolu v jednom týmu?
No, to je otázka... Já už také nejsem nejmladší, jednou budu muset pověsit kopačky na hřebík. Z mého pohledu bych to tedy asi neviděl už moc reálně.
Za svou bohatou kariéru jste prošel i Maďarskem nebo Švýcarskem. Na jaké angažmá vzpomínáte nejraději?
Každé angažmá bylo svým způsobem specifické. Angažmá v Maďarsku bylo pro mě z fotbalového hlediska asi nejlepší, na druhou stranu to tam bylo ke konci trochu divoké.
Zaznamenal jste nějaké rozdíly v přípravách a trénincích při zahraničních angažmá a v tuzemsku?
Kdybych to měl srovnat, tak v Maďarsku bylo hodně technických typů hráčů, mnohem více než u nás. Ve Švýcarsku jsem hrál v nižší soutěži, takže tam těžko hodnotit.
Nastupoval jste také za českou reprezentaci do dvaceti let. Jak na tyto zápasy vzpomínáte?
Reprezentace je úplně nejvíc. Jsem velmi rád, že jsem si mohl na takové úrovni fotbal vyzkoušet. Odehrát zápasy například proti Brazílii se jen tak někomu nepoštěstí a já jsem za to vděčný.
Poměrně brzy jste se vrátil do Česka. Platí i ve vašem případě rčení „Všude dobře, doma nejlíp“?
Přesně tak. Ve Švýcarsku jsem mohl zůstat pomalu až doteď, ale chtěl jsem, aby rodina byla kompletní, proto jsem se vrátil domů. Jak říkáte, všude dobře, doma nejlépe.
Chodí vás na domácí utkání podporovat také manželka s dětmi?
Když jim to čas dovolí, tak přijdou a povzbuzují nás.
Mnoho fotbalistů vychovává své syny taktéž pro fotbal. Bude to platit i ve vašem případě?
Byl bych rád, kdyby se malý Péťa potatil a fotbal ho také bavil. Rozhodně ho ale nechci do ničeho tlačit, musí se rozhodnout sám. Věřím ale, že ho také chytne.
V dalším kole vás čeká Dobříš. Co od ní očekáváte?
Dobříš je hlavně v domácím prostředí velmi silný protivník. Mají kvalitní útočníky a středové záložníky. Jsem ale přesvědčen, že se nám smůla podaří zlomit a body z Dobříše přivezeme.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.