Radoslav Urban: Jakartovicím by slušela 1. B třída

Byl to vyrovnaný souboj po celý rok, a za ten počet branek, co jsme nastříleli, jsme si to zasloužili asi oba, protože 39 branek je opravdu vysoké číslo. Mě jen trochu mrzí, že jsem poslední čtyři kola hrál se zraněním, takže těch branek mohlo být určitě více.

Minulý rok jsem dal 24 branek a bylo to moje maximum. Pro tuhle sezonu jsem měl cíl 25 branek a nakonec jsem jich nastřílel 39. To jsem nečekal ani náhodou, takže takhle musím být spokojený. V následující sezoně bych si opět vytyčil cíl 25 gólů a uvidíme, jak to dopadne. (úsměv)

To už si takhle přesně nepamatuji, bohužel. (úsměv)

Těch hezčích z toho počtu těžko vybrat, ale tak asi nějaký z přímého kopu. Proti Vřesině se mi povedlo trefit šibenici, nebo proti Hněvošicím od břevna do brány, ale byly i další, třeba ne tak hezké, ale zase důležité. A těch šťastných nebo jednodušších taky padlo dost, kdy se ke mně balon doslova odrazil a já po Lafatovsku z malého vápna jen míč uklidil do sítě. (úsměv)

Těch pozic je více. Jako ryba ve vodě se cítím ve vápně nebo těsně kolem šestnáctky, ale nejraději, když si míč zleva mohu potáhnout na svou pravačku a vypálit na zadní tyč.

Příští sezónu se těším opět na jeho další geniální nahrávky a myšlenky. Rozumíme si na hřišti. On ví, kam mi balon má dát, nebo kde mě hledat. Jsme spolu už sehraní za ty tři sezony, co spolu hrajeme v Jakartovicích. Je to i o tom, že jsme výbornými kamarády v osobním životě, a často jsme ty situace probírali spolu. Je to výborný fotbalista, a troufnu si říct, že asi lepší v okresním přeboru není. Jsme všichni rádi, že ho u nás v Jakartovicích máme.

Tak těch šancí jsem spálil za sezonu taky dost, jinak to ani nejde, to bych pak měl 60 gólů za sezónu. (smích) Co si tak vzpomínám, tak například zahozená penalta v Hněvoších.

V Jakartovicích zůstávám, je to můj domov, dá se už říct. Cítím se tady skvěle. Máme skvěle vedení. Lidi jako Martin Matyáš, Pavel Němec, Jarda Hruška, David Barták a další si zaslouží velké uznání za to, co pro fotbal v Jakartovicích dělají. Navíc máme skvělou partii, která drží při sobě. V tomhle jsme výjimeční. To jádro je dané Michal Janech, který je jakartovickým patriotem, a další Radim Holub, Marek Poštulka, Kamil Palkovič, Lukáš Martinka, Já a další. Jsme taková fotbalová rodina, kdy i naše přítelkyně nás jezdí pravidelně povzbuzovat na zápasy, a my pak všichni po zápase si sedneme, popijeme, popovídáme si a zasmějeme se spolu. Příští sezonu bych si přál zabojovat o postup. Zlanařil jsem svého šéfa z práce Honzu Tkadlečka, který má odkopáno hodně v Divizi, nebo Krajském přeboru. Dokonce má i jeden druholigový start za SFC Opava. :) Měli bychom spolu tvořit úderné útočné duo. Ale přišli i další dobří hráči. Kuba Hlaváč, hráč se spoustou zkušeností z vyšších soutěží a další tři až čtyři fotbalisti, kteří zkvalitní tým. Trenéra máme ambiciózního, kvalitního, tak věřím, že bychom mohli postoupit. Jakartovicím by slušela 1. B třída.

Hlavně se dát zdravotně dohromady. Užít si léto s přítelkyní, možná i někam vycestovat do zahraničí a odpočinout si. Také se kvalitně připravit na další sezonu.