Lukáš Samek: Hodně se mi ulevilo

Koukal jsem na to, ale spíše jsem čekal, že větší podporu dostane Jarda Klement. Přece jen vstřelil vítězný a záchranářský gól. On už ovšem v této anketě zvítězil, takže tentokrát asi byla řada na mně. Z Mokrých Lazců posledně uspěl Galvi, takže nemohou vyhrávat pořád. V kabině tohle dost letí a velká podpora přišla právě odtud. Samozřejmě, že to nebude zadarmo. V týdeníku REGION OPAVSKO jsem se navíc objevil na fotce, takže do kabiny přispěji hned dvakrát.

Na jaře to byl určitě můj nejlepší výkon. Šlo o nesmírně důležitý zápas, takže jsme se všichni snažili. Kvůli práci občas vynechávám tréninky a ono se to potom vše na výkonech odrazí... To, že jsem obdržel nominaci právě za poslední a nejdůležitější utkání pro Oldřišov, mě velice těší.

Kravaře se bránily, odkopávaly míč na spoluhráče, ale já byl důraznější a hladovější, přeskočil jsem ho, balon si zpracoval a navedl. Pak už jsem měl jen dvě možnosti – buď střelu anebo centr. Věřil jsem si a tak jsem to zkusil. Dobře jsem to trefil, brankář byl na míč krátký a my jsme mohli slavit vyrovnání na 1:1. Nádherný gól to byl, to je pravda, a rovněž velice důležitý, ale v minulosti jsem dal hezčí.

Sám nevím. V Oldřišově nás čeká mnoho změn. Myslím si, že o místo v útoku jsem si neřekl. Na pozici stopera jsem i nejsem spokojený, ale umím hrát kdekoliv, takže je mi to asi i ve výsledku jedno. Nejradši bych nastupoval ve středu zálohy, ale uvidíme, co bude.

Celkově jsme si to sami zdramatizovali. Kdybychom vyhráli doma s Mokrými Lazci, tak by byl klid, ale bohužel se v tomto zápase odrazil přístup nás všech k téhle půlce sezony. Proti Kravařím jsme si to museli ukopat sami, všichni kluci hráli na krev a myslím si, že jsme si zvítězit určitě zasloužili. Bylo to ovšem velmi těžké utkání, Kravaře mají kvalitní tým a v určitých fázích zápasu to šlo poznat. Oni vyhrát mohli, my jsme to nutně potřebovali, proto jsme nakonec šťastnější.

Abych řekl pravdu, čas jsem vůbec nevnímal. Čím více se blížil konec, tím více nám Kravaře zatápěly. My jsme se bránili už za stavu 1:2. Možná bylo nakonec dobře, že jsme ten vyrovnávací gól dostali relativně brzo, protože pak už jsme museli hrát dopředu a po rychlé akci se dostavila rozhodující branka. Dostat na 2:2 kolem 90. minuty by asi znamenalo konec.

Nějaké informace v kabině proudily. Věděli jsme, že naši konkurenti začali hrát později a že vedli, ale po pravdě si myslím, že to nikdo nevnímal. My jsme chtěli vyhrát, spolehnout se sami na sebe, a to se nám povedlo.

Oslabenou sestavou bych to úplně nenazval. Je pravda, že někteří kluci chyběli, ale myslím si, že tým tvoří více lidí než jen samotná základní sestava. Ti co nastoupili, hráli nad své možnosti, a i když to podle vás byla oslabená sestava, tak dokázala vyhrát v Kravařích, což se velmi cení. V kabině jsme se hecovali, povzbuzovali a taktika byla jasná – výhra.

Bohužel je to odraz toho, že se netrénuje. Sám jsem toho příkladem a sám na sobě pociťuji, že ten jeden trénink týdně prostě nestačí. Doufám, že tohle bylo naposledy, co jsme se ocitli jako Oldřišov v této situaci. Máme dobrý tým a čekají nás velké změny, nějaké odchody a příchody, ale hlavně se musí změnit přístup hráčů.

Pro mě osobně to byla velká úleva. Já už jednou zažil sestup s Oldřišovem, a to z krajského přeboru, kde jsme jako malá vesnice vydrželi neuvěřitelných pět let, což se žádné vesnici v okolí už asi nepovede. Tenkrát jsme na to už neměli, ale bojovali jsme a sestoupili se ctí. Teď byla situace jiná. Tým máme na přední příčky, akorát jsme si to pokazili celé sami, a to svým přístupem. A ano, samozřejmě se slavilo v hospodě na hřišti a bylo také proč, ulevilo se všem.

Jak jsem už řekl, v Oldřišově nás teď čekají nějaké odchody a příchody. Sám nevím, co vše se změní. Jedno je jisté, že Jarda Samson už nás nebude trénovat. Po pravdě se mu ani nedivím, já bych na tohle neměl nervy. Ta tréninková docházka byla totiž opravdu velmi slabá. Uvidíme na prvním tréninku v nové sezoně – kdo bude trenér a jací hráči přijdou do týmu.

Ano vynechal, a to z pracovních důvodů. V nové práci člověk musel strávit spoustu hodin, než se naučil plno věcí ohledně celého systému. Neměl jsem prostě čas na trénování, a tak jsem raději nehrál vůbec. Od nového roku mám mnohem víc času, a tak jsem se vrátil zpět, protože fotbal je můj koníček a radost. Hrát ho budu, dokud budu moct. Cítím hlavně podporu rodiny, což je strašně fajn.

Ano to patřím. Dá se říct, že kromě Opavy a Dolního Benešova jsem nikde jinde nehrál. Nejsem cestovatel a po pravdě jsem rád, že mohu hrát tam, kde jsem vyrůstal, kde všechny znám a všichni znají mě. Myslím si, že to k takové vesnici patří – místní kluci za místní klub. Dost mě mrzí, že sestoupily Štěpánkovice, přál jsem to Krásným Loučkám. Přece jen mám ve Štěpánkovicích pár kamarádů. Dobře se známe, je to kousek odtud, takže super derby. Navíc mají tým složený z kluků ze Štěpánkovic, za což je obdivuji. Doufám, že budou za rok zpátky. Určitě budu chtít nastupovat v Oldřišově až do konce kariéry. Ostatně hodně závisí na zdraví a na tom, jestli budu výkonnostně stačit. Možná na poslední rok změním dres, ale to vše je ještě daleká budoucnost.

Nejvíce volného času trávím se svou budoucí ženou. Máme dohromady velkou rodinu a spoustu přátel, takže podnikáme plno aktivit, různé výlety, ať už s ní nebo s nimi – za tohle jsem opravdu rád. Já jsem OSVČ, a to v oblasti IT - poskytování služeb, počítačové sítě, atd.. Je toho opravdu dost.