Sezónu budeme hodnotit jako povedenou, i když s velkým zklamáním, tvrdí Martin Čapoun

Děkuji Ti a hlavně děkuji všem těm, kteří mi posílali hlasy! Zápas byl jednostrannou záležitostí, Nové Syrovice přijely pouze v 9 lidech, takže to nemohlo vypadat jinak. Sice to trvalo dvacet minut, než se rozjel brankostroj, ale naštěstí pro nás se rozjel, na rozdíl od zápasu se Slavicemi, který nás stál postup. Tento zápas by určitě vyhovoval našemu brankáři Radku Vodičkovi, ten by zaručeně zalehl ve svém brankovišti a sledoval hru v ležící poloze.

Tak nebyl to zápas, kde bych nějak vyčníval nad ostatními, kromě brankového účtu. Kdybych měl víc štěstí a některé situace nepodcenil, mohl jsem ještě dvě tři branky přidat. Spoluhráči mi servírovali míče jak na zlatých podnosech.

Nejhezčí byl asi můj první gól, kdy jsem zakončoval hlavou někde na úrovni penalty a míč zapadl takovým padáčkem pěkně k pravé šibenici. Další góly už byly skoro do prázdné branky, kdy mi míče krásně servírovali Michal Šoustal s Milošem Mezlíkem.

Toto byla premiéra, dokonce jsem ještě nikdy nevstřelil ani hattrick. Nebo vlastně ano, ale to jen v ledním hokeji za Zlobry Myslibořice jsem letos vstřelil dva hattricky, ale tam je to o trošku snadnější než ve fotbale. Minulý rok jsem měl dva góly a kopala se penalta, na kterou jsem byl určený, ale vzdal jsem se jí, abych nemusel platit nějakou dražší lahvinku, tentokrát už mě to, ale neminulo a měl jsem to za flašku a přinesu i další na zakončenou.

Sezóna se bude hodnotit jako velice povedená a zároveň velké zklamání, že jsme soutěž nevyhráli a nepostoupili do finále Okresního poháru. Bohužel jsme si to prohráli sami, hlavně ztrátami na domácím hřišti, kde to nebývá zvykem. Prohraný zápas s Litohoří při ztrátě vedení z 3:1, poté ztráta s Radoticemi a hlavně ztráta bodů s posledními Slavicemi. Když si vzpomenu na semifinále poháru, tak jsme taky ztratili vedení a potom promarnili dobře rozehrané pokutové kopy. Jinak to byla historicky druhá nejlepší sezóna ve III. třídách, takže určitě spokojenost.

Úvodní zápas této sezóny skončil naší výhrou 5:1, ale v Koutech to bude určitě o dost těžší, navíc tam pojedeme opět v jiné a ještě více oslabené sestavě. Takže budeme rádi, když se nikdo nezraní a uděláme si pořádnou žízeň. Bodík by byl parádní, ale Kouty doma padly pouze 2x, určitě jim tam chodí vypomáhat borci z „A" týmu, takže to rozhodně nebude nic lehkého, ale zkusíme něco uhrát a uvidíme jak to dopadne.

Těžko říct, asi spoluhráči a trenéři, kteří mě vždycky podporovali, i když se mi třeba nedařilo, nebo když mi naši „fanoušci" pomáhali ještě do větší herní krize než v jaké jsem byl.

Odpočívat asi nebudu. Budu se připravovat na novou sezónu, od Nového roku jsem začal běhat a hodlám v tom pokračovat i přes prázdniny, samozřejmě si zajdu na pivko a zajedu někam za písničkou.

Abych pravdu řekl, tak reprezentaci moc nesleduji a „21" už vůbec ne, i když hrají lepší fotbal než seniorská reprezentace. Jak dneska věštil koulař Stanley Bradley, tak naši skončí čtvrtí. Pokud se jeho naleštěná koule nemýlila tak to tak bude a za pár let se prý posunou i na stupínky vítězů, tak se necháme překvapit.

Poslouchám tak nějak od každého něco. Moderní písničky, ale rád si poslechnu i nějakou vykopávku, jako například Mýdlového prince od Václava Neckáře.