Mamka je dokonce takový fanoušek, že občas vytáhne buben a žene nás k vítězství, říká hráč 18. kola Radek Zálešák z Tlumačova

Děkuji, jsem velmi rád, že jsem tuto anketu hráče kola mohl vyhrát již po druhé. Velkou měrou se o to zasloužili mí spoluhráči a lidé, kteří náš chodí na fotbal podporovat a nějakým způsobem se o fotbal zajímají. Tímto jim patří velké díky za poslané hlasy. Jaká bude odezva v kabině? No, určitě budu muset do kabiny něco vzít, však sami dobře víte, co mám na mysli…(smích). Je pravda, že dlouho vítěz z našeho týmu nebyl, když už se dostal do sestavy, i přes snahu posílat mu hlasy, vyhrál vždy jiný hráč. Proto ještě jednou díky za hlasy a za možnost vyhrát.

Ano, minulou neděli jsme hráli v Lípě, již ze začátku před zápasem jsme si říkali, že to bude spíše bojovný a nakopávaný fotbal, kvůli jejich malému hřišti. Naše slova se potvrdila a první chvíli to byla spíše nakopávaná, z které domácí vytěžili standardní situaci v podobě rohu, ze kterého vstřelili první branku. Řekli jsme si, že to musíme dát více na zem a hrát naši hru, to sem nám povedlo a již za pár minut jsme stav snížili na 1:1. Do poločasu se nám podařilo dát ještě dvě branky, když se po centru prosadil hlavou Daniel Máčala a následně z volného kopu se podařilo vstřelit kuriosní gól Radku Dvořákovi, když brankář podcenil jeho dlouhý centr a míč tak skončil za jeho zády. Do druhého poločasu jsme tak šli s dvoubrankovým vedením, a i když domácí měli z druhé půle spíše více ze hry, nepodařilo se jim vyrovnat, a tak jsme si odváželi z půdy domácích do Tlumačova tři body.

V Lípě jsme pracovali jako celek, jako tým a to se nám i vyplatilo. Proto bych pochválil za výkon celý tým a věřím, že budeme i nadále takto pokračovat. Ano je pravda, že se mi v posledních zápasech začalo střelecky dařit. Tento začátek začal v Hulíně, kde jsem dvěma góly otočil zápas na naši stranu, zde bych pochválil krásné centry, které mi spoluhráči připravili, a mně se z nich podařilo hlavou skórovat. Další zápas byl proti Slavičínu, kde jsem se dostal k míči, který mi spoluhráč přistrčil před skoro prázdnou bránu, a já jen doklepával. Zatím poslední zápas, ve kterém se mi podařilo skórovat, byl právě proti Lípě, kde mě krásným balonem do běhu vybídl právě Daniel Máčala a dal mi tak šanci znovu skórovat. Věřím, že to bude i nadále pokračovat ve stejném duchu a nám se i díky mým gólům podaří dovést zápasy do vítězného konce a připsat si tak další body.

Do jarních odvet vstupujeme vždy s ambicemi vyhrát a získat body, ne vždy se to daří, ale myslím, že takový už je fotbal, někdy vyhraje lepší tým, někdy zase náhoda či štěstí ke vstřelení gólu rozhoduje celý zápas. Přes zimní pauzu se toho u nás v týmu moc nezměnilo, nebo jsem si toho alespoň nevšiml (smích)…

Máte pravdu, již tuhle neděli přivítáme soupeře z Lužkovic, i když jsme tabulkově favoritem, nikdo předem neví, jak bude zápas vypadat. Lužkovice hrají o záchranu, a tak si myslím, že do zápasu dají všechno a budou si chtít připsat body, které by jim v boji o záchranu pomohly. My však jdeme do zápasu s jasným cílem a to zvítězit. K tomu ještě máme výhodu domácího hřiště, na kterém se nám hraje dobře, a dokážeme si vytvořit šance. Věřím, že některé dokážeme proměnit i v branku, a tak zvítězit.

Popravdě řečeno, to přeji mladým klukům z týmu Viktrorie Otrokovice, ve kterém hrají fotbalisté, kteří se mnou hrávali ve Zlíně, a pak se také vrátili na domovské trávníky. Možná to bude znít trochu škodolibě, ale věřím, že Nevšová v některém z následujících kol klopýtne a kluci z Viktorie toho využijí k posunutí se na čelo tabulky, které už si pohlídají a tak postoupí.

Zimní pauza je pro mě signálem pro mnoho dalších sportů, někteří kluci od nás chodí běhat, já si však rád zajedu na lyže či zahrát hokej, nechybí však ani fotbaly v tělocvičně nebo na umělé trávě, kdy se domluvíme a jdeme si prostě jen tak zahrát.

Mé další zájmy kromě fotbalu? Většinou je to sport, rád jezdím na kole, shodou okolností právě se svými spoluhráči, kteří také mají silniční kola a rádi si udělají nějakou tu vyjížďku. Dalším koníčkem, kterému se rád věnuji, je rybařina, chodím si k vodě odpočinout a načerpat nějakou tu energii. Ano, má rodina a přítelkyně mě ve fotbalu velmi podporují. Oba moji rodiče a přítelkyně navštěvují domácí zápasy a někdy jedou k zápasům i ven. Mamka je dokonce takový fanoušek, že občas vytáhne buben a žene nás k vítězství bubnováním a povzbuzováním. Za to jim patří velké díky.

Na hřišti si rozumím se všemi, každý hráč je něčím specifický, avšak když s nimi hrajete již nějakou dobu, víte, co od kterého hráče čekat, a jak se v daný moment zachová, proto si myslím, že na hřišti si rozumím s kýmkoliv. Mimo hřiště je to stejné, jsme mladý kolektiv, a tak nám nedělá problém po zápase někde zajít a posedět. Mnoho kluků má navíc i společné zájmy, jak jsem již zmiňoval kolo nebo také rybařinu a jsou to právě kluci z fotbalu, se kterými jdu k rybníku posedět a strávit s nimi čas.

Fotbalistům Zlína samozřejmě gratuluji k postupu do finále, já osobně jsem utkání sledoval v televizi a fandil právě Zlínu. Jsem rád, že se jim podařilo zvítězit a postoupit. K zápasu proti Opavě se neodvažuji hádat vítěze ani průběh utkání, samozřejmě fandit budu Zlínu.

Portál se mi celkově líbí, mám jen dvě věci na zlepšení. První věcí je report ze zápasu. Články by mohly být delší s více informacemi o průběhu a dění na hřišti. Druhou věcí jsou fotografie ze zápasu, myslím, že by to dalo nový rozměr článkům, kdyby z každého zápasu bylo alespoň pár fotografií. Závěrem přeji všem hráčům mnoho úspěchů, na hřišti i mimo něj a děkuji i za rozhovor pro portál www.fotbalunas.cz