Jakub Kunc se těší na duel s Náměští

21.04.2017 09:42 Lukáš Broža

Třicetiletý Jakub Kunc bydlí v Ivančicích a je svobodný, bezdětný. Jeho největším koníčkem je samozřejmě fotbal, dále rád cestuje a nepohrdne dobrým filmem. Hráčské pozice až na brankáře vystřídal všechny, momentálně však nastupuje na pozici středního obránce.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Gratuluji Vám k vítězství v anketě Hráč kola. Kdy a kde jste začal s fotbalem?

Děkuji. S fotbalem jsem začínal asi v devíti letech v přípravce v Ivančicích. Do té doby se o můj herní rozvoj staral výhradně můj otec.

Kterými kluby jste dále prošel ve své kariéře?

Jak jsem uvedl, začínal jsem v přípravce v Ivančicích. V mládežnických kategoriích jsem strávil 2 roky na hostování ve Zbrojovce a poté se vrátil zpět do Ivančic. V Ivančicích jsem taky poprvé nastoupil za muže, odehrál pár sezon a následovala dlouhá pauza bez fotbalu. Po návratu k fotbalu jsem hrál za Ivančice, hostoval v Horních Kounicích, hostoval v Dukovanech a do Dukovan nakonec přestoupil.

Dosáhl jste ve fotbale nějakých zajímavých úspěchů?

Není jich moc, ale nějaký by se našel. S dorostem Ivančic se nám podařilo vyhrát turnaj ve Francii v konkurenci zahraničních klubů. Další rok se nám podařilo s ivančickým dorostem vyhrát 1. A třídu. Dále je to účast ve finále krajského poháru s ivančickým áčkem a pevně věřím, že další úspěch se dostaví na konci této sezony v podobě postupu Dukovan do 1. A třídy.

Jak hodnotíte váš víkendový zápas a váš výkon v tomto utkání?

Bylo důležité, že se nám v tomto zápase podařilo vstřelit rychlou branku a my se tak mohli uklidnit. Do poločasu jsme si dokázali vytvořit velké množství šancí, ale žádnou bohužel neproměnili. Naopak soupeř nás mohl z ojedinělé příležitosti potrestat. Naštěstí nás v této chvíli podržel brankář Jirka Boreš. Do šaten se tak šlo s jednobrankovým náskokem. Se vší úctou k soupeři jsem ale věřil, že další branky přidáme a odvezeme si 3 body. Toto se začalo naplňovat hned od úvodu 2. poločasu a my jsme konečně začali vypracované šance i proměňovat. Konečný výsledek 5:0 vystihuje charakter utkání. Svůj výkon na hřišti nerad hodnotím, radši to nechávám na trenérovi. Snažím se na hřišti nechat vždy 100% a být tak prospěšný svému týmu.

S kým hrajete tento víkend a co očekáváte od zápasu?

Tento víkend hrajeme na domácím hřišti s týmem Křoví. Křoví se momentálně nachází na posledním místě tabulky a právě tyto zápasy bývají často velmi zrádné. Já ale pevně věřím, že soupeře nepodceníme, předvedeme našim divákům pěknou hru a potvrdíme domácí neporazitelnost.

Co očekáváte od jarní části sezóny?

Doufám, že se nám bude dařit předvádět kvalitní výkony a vyhrávat. Jako třešnička na dortu by byl postup do 1. A třídy. Ještě však zbývá hodně zápasů a hodně dřiny.

Kdo je váš nejoblíbenější spoluhráč ve vašem týmu?

Fotbal je týmová hra a naší největší zbraní je, že fungujeme jako tým. Jednoho spoluhráče ale přece jen jmenovat musím. Je to Honza Fojtášek. Honza je velkým talentem dukovanského fotbalu a já jsem rád, že nastupuje vedle mě na pozici středního obránce.

Na který zápas v sezóně se nejvíce těšíte?

Hodně se těším na domácí zápas proti Náměšti. Máme totiž tomuto soupeři hodně co vracet. A věřím, že na tento zápas si najde cestu hodně diváků.

Máte nějaký oblíbený tým či hráče?

Oblíbený tým nemám, možná Juventus. Mám ale neoblíbený tým a tím je Sparta Praha (smích).

Chodí se na zápasy vašeho týmu dívat někdo z vaší rodiny?

Rodiče se snaží jezdit na domácí zápasy pravidelně. Pokud přítelkyně nemusí být v práci, tak jezdí taky. Je to bývalá fotbalová hráčka, tak pak vždycky doma rozebíráme zápas.

Jak nejraději trávíte svůj volný čas mimo fotbalu?

Volného času bohužel moc není a když je, tak nejraději cestujeme s přítelkyní po Česku.

Vaše oblíbené jídlo a pití?

Kuřecí maso na všechny způsoby, pizza, cola, rum.

Kde pracujete?

Pracuji jako rozvozce jídel v Pizzerii v Ivančicích.

Co říkáte na portál fotbalunas.cz?

Je to super nápad. Sám na Vaše stránky chodím několikrát týdně.

Děkuji za rozhovor.

Taky děkuji.

Autor: Lukáš Broža