Petr Dolejš si po opuštění života profesionálního fotbalisty nejhůře zvykal na ranní vstávání

Záložník Petr Dolejš ve 27. kole zazářil v dresu Velkého Meziříčí, když proti Kroměříži jednu branku dal, na tři přihrál a zaslouženě se stal Hráčem kola. Dolejš je zajímavou postavou MSFL. Pochází z jižních Čech, přes Mirovice, Písek či Strakonice se dostal do českobudějovického Dynama, kde si zahrál nejvyšší soutěž pod trenérem Františkem Strakou. V Čáslavi zase působil pod dalším trenérským velikánem Miroslavem Koubkem. Zahrál si i v Teplicích, Jihlavě a Táborsku. V žádnému z klubů se mu ale nepodařilo se usadit na delší dobu a tak musel dát sbohem životu profesionálního fotbalisty, i když návratu do prvo či druholigového kolotoče se Dolejš nebrání. Teď je ale rád, že má díky stálému zaměstnání jistotu příjmu a fotbal si užívá v dresu Velkého Meziříčí, za které vsítil v sezóně šest branek.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jste Jihočech – co vás nakonec přivedlo na Vysočinu, potažmo do MSFL?
Když jsem hrál za Vysočinu, našel jsem si tady přítelkyni a proto jsem hledal působiště v okolí Jihlavy. Do MSFL mě dostal J. Šimáček, se kterým jsem kopal za Vysočinu.
Ve třiceti letech máte za sebou zajímavou fotbalovou kariérou. Máte ještě chuť bojovat o angažmá ve vyšší soutěži, nebo už se díváte jiným směrem?
Chuť by určitě byla, ale s ohledem na věk si od toho moc neslibuji. Kolikrát přemýšlím o tom, jestli jsem udělal ve fotbalovém životě vše správně, ale neřekl bych, že jsem udělal někdy špatné rozhodnutí, nic si nevyčítám.
Jak tedy uplynulé fotbalové roky zpětně hodnotíte?
Svou fotbalovou kariéru hodnotím celkem úspešně - dvakrát jsem postoupil do první ligy s Čáslavi a Jihlavou. S Teplicemi jsem si zahrál semifinále českého poháru.
Předpokládám, že nyní chodíte do práce, po práci na fotbal… Jak jste si ze začátku zvykal? Neznalí často mají představu, jaký mají profi fotbalisté pohodový život.
Největší problémy mi dělalo pouze ranní vstávání (smích) Ne každý má to štěstí dělat to, co má rád a co ho baví. Okolí už nevidí, že fotbalisti jsou někdy pod obrovským tlakem a ušli dlouhou cestu, kterou si museli vydřít od mladého věku, aby si splnili svůj sen. Kolikrát jsou v cizím městě daleko od rodiny a přátel. Mám teď klidnější život, bydlím s přítelkyní, se kterou máme štěně, takže o zábavu máme postaráno.
V Písku jste si loni zahrál ČFL – když srovnáte její úroveň s MSFL, jsou to kvalitou rovnocenné soutěže?
Podle mého názoru je ČFL mnohem kvalitnější než MSFL.
Nepřijde vám zvláštní, že obě soutěže mají odlišný systém – narážím tím na penalty při remízách...
Penalty jsou podle mého názoru naprostý nesmysl, týmu stačí hrát na remízu a vyhrát na penalty a rázem má skoro stejný počet bodů jako za klasickou výhru. Toto pravidlo bych nechal možná v žácích.
Velké Meziříčí je na děleném 10. místě, s jistotou setrvání v soutěži. Panuje s tím spokojenost, nebo jste osobně čekal před sezónou víc?
Když jsme vstupovali do soutěže, tak hlavním cílem bylo soutěž zachránit. Po výborném podzimu jsem ale chtěl skončit o několik příček výše.
Jak se vám v Meziříčí líbí?
V Meziříčí jsme spokojeni a klub funguje jak má. Chtěl bych pochválit všechny, kteří se podíleli na stavbě nových kabin.
Z MSFL už si postup Prostějov asi nenechá uniknout. Je to i pro vás nejlepší tým soutěže?
Má určitě kvalitní tým a potvrdil roli favorita. Myslím si, že ve 2. lize by se neztratil.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.