MSFL: Rozhovor s hráčem 30.kola Janem Hromkem

Poslední kolo MSFL charakterizuje jarní část sezóny. Hanácká Slavia v odvetných zápasech válela a stejně tak její hráči v našich anketách. Posledním Hráčem kola se stal Jan Hromek, který na sebe v rozhovoru prozradil hodně věcí a dodnes ho mrzí, že nechytil šanci, kterou dostal v šestnácti ve Spartě Praha. Rodák z Hoštic má ve svých 26 letech zkušeností na rozdávání a v rozhovoru také prozradí, že dvakrát přišel o možnost zahrát si ligu.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Představ se našim čtenářům. Kde jsi s fotbalem začínal?
Jsem odchovancem Hoštic. V mládežnických kategoriích jsem prošel Vyškovem, Drnovicemi, Spartou Praha a Slováckem. V 15 letech jsem se dostal do výběru trenéra Dovalila (dnes U21), který skládal nový reprezentační výběr, ale za repre jsem si nezahrál. Byla to ale zajímavá zkušenost pro patnáctiletého kluka.
Jak se kluk z malé moravské dědiny dostane v 16 letech do Sparty Praha?
Pan Pešice, který dělal skauta pro Spartu, si nás vybral tehdy z dorostu Drnovic tři. Davida Steinera, Jirku Růžičku a mě. Do Prahy jsem ale odešel sám a musím se přiznat, že jsem to tam nezvládl. Odehrál jsem tam jen půlrok s takovými hráči jako Hušbauer, Štěch, Zeman, ale pak jsem se vrátil zpátky do Drnovic. Když se rozhodovalo, jestli zůstanu v áčku nebo půjdu do béčka, což by znamenalo hrát jen českou soutěž a ne celostátní ligu, tak jsem se rozhodl pro návrat. Nedostal bych se vůbec domů a to asi tenkrát rozhodlo.
Jak pokračovala Tvoje kariéra dál?
Poslední rok v dorostu jsem odehrál na Slovácku, kde jsem pak ještě zůstal v juniorce. Odtud jsem odešel do Kroměříže. Pak si mě vybral pan Petržela do Viktorky Žižkov a ani druhou šanci v Praze jsem nevyužil. Vrátil jsem se zpátky do Kroměříže a po naší pohárové jízdě jsem odešel do Zbrojovky Brno. Tam jsem odehrál rok ve druhé lize a po sezóně jsem odešel do HFK Olomouc. Po dvou letech v Holici jsem se vrátil zpátky do Hanácké Slavie, kde jsem odkopal tuto sezónu.
A byla to úspěšná sezóna. Čemu to přisuzuješ?
Začalo to už za trenéra Páníka, který přesvědčil lidi v klubu, zlepšili se podmínky, přišli dobří hráči. Trenér Chytrý v tom pokračoval, dostal do nás jeho styl fotbalu a jaro nám vyšlo výborně.
Tvoje role se však během sezóny změnila. Jak jsi to vnímal, že v podstatě z klíčové hráče ses dostal do role náhradníka?
Na začátku jara nám nevyšly tři zápasy, ve kterých jsem hrál. Doma prohra s Hulínem, pak remízy proti Zábřehu a v Orlové. Třikrát se nevyhrálo a trenér udělal změny v sestavě. Mužstvo se nakoplo a vítězná sestava se přece nemění. Respektoval jsem to a snažil se mužstvu pomoct z lavičky.
Viděl jsem osobně zápas proti Prostějovu a i z venku na mě vaše mužstvo působilo jako zdravé, fungující. I Tvoji spoluhráči v rozhovorech uváděli, že máte dobrou partu a že největším tmelem v kabině jsi Ty. Je to tak?
Tak to určitě, partu máme výbornou. V kabině není jediný článek, který by nefungoval, kdo by se nezapojil do srandiček. Je pravda, že jsem takový živel, rád se bavím, jsem pro každou srandu, tak pro kluky vymýšlím furt nějaké blbůstky.
Skončili jste i díky dobré partě druzí. Kdyby se naskytla možnost jít do druhé ligy myslíš, že by na to vedení klubu slyšelo?
Mluvilo se o tom, ale slyšel jsem také, že by jsme zůstali v MSFL a zkusili si to vykopat sami. Hráči v kabině by to ale zkusit chtěli. Jsou tady mladí kluci, kteří by si určitě chtěli druhou ligu zahrát.
V Kroměříži jsi zažil i slavnou pohárovou jízdu v sezóně 2010/2011. Jak to tehdy vypadalo?
V poháru vše vycházelo jak mělo. Měli jsme dobrý los, protože ligové týmy před námi vždy někdo vyřadil. Vrchovina vyřadila Jihlavu, Slavičín vyřadil Baník a až ve čtvrtfinále jsme ve dvojzápase vyřadili ligovou Zbrojovku Brno. U nich jsme vyhráli 2:1 a dával jsem gól, doma jsme pak vyhráli 1:0. Po domácí prohře odvolalo Brno trenéra Večeřu a v odvetě u nás už Zbrojovku vedl trenér Wagner. V semifinále jsme měli Mladou Boleslav. U nich jsme uhráli super remízu 1:1, ale doma už hrálo vše proti nám. Chramosta dal gól z offsidu, pak další offside, po kterém šel Chramosta sám na brankáře Vogla, skočil skok plavmo, vyloučení a bylo po zápase. Nakonec jsme prohráli 1:3. Asi už nás nechtěli vidět ve finále. Mladá Boleslav ten pohár tenkrát vyhrála.
Po sezóně jsi odešel do Zbrojovky Brno, která ten rok spadla do druhé ligy. Jak ses tam dostal?
V posledním zápase sezóny s Břeclaví se na mě přijeli podívat trenér Wagner s Ríšou Dostálkem. Už jsem něco slyšel o zájmu Zbrojovky, ale měl jsem tehdy víc nabídek. Pro mě je ale Brno od malička srdeční záležitost, takže jsem neváhal ani minutu a šel jsem do Brna. Odehrál jsem celkem povedenou sezónu, dal jsem tři góly a i když se nám na podzim moc nedařilo, tak se to pak zvedlo a nakonec jsme skončili čtvrtí a postoupili zpátky do ligy.
Ale tu sis nezahrál. V čem byl problém, že jsi nezůstal ve Zbrojovce a neokusil poprvé první ligu?
Zahájil jsem tam přípravu, ale hned po prvním tréninku si mě zavolal sportovní ředitel pan Kúdela. Řekl mi, že se mnou nebyli spokojeni a byl jsem odejit.
Takže následoval už zmiňovaný odchod do HFK Olomouc.
Ano, řešil jsem v létě co bude, zavolal mi pan Koutný a HFK tenkrát postupovali z MSFL do druhé ligy. Byla to asi nejpovedenější sezóna, trénoval nás pan Machala a až do posledních kol jsme hráli o postup do ligy. Nakonec jsme skončili třetí za Znojmem a měli domluvenou výjimku, že by jsme ligu hráli na Sigmě. Ale dopadlo to úplně naopak. Když se nepostoupilo do ligy, tak se na další sezónu přihlásila opět jen MSFL.
Máš toho celkem dost za sebou, kdo to dotáhl nejdál z Tvých spoluhráčů a s kým zajímavým jsi hrával v jednom mužstvu?
Pepa Hušbauer je v Itálii, Marek Štěch byl v Anglii, teď chytá ve Spartě. V Brně jsem kopal třeba ze Švancim, na Žižkově to byl Adam Petrouš nebo Pavel Mareš, co hrával i v Petrohradě. Brankář Aleš Hruška, co je teď v Mladé Boleslavi, těch hráčů bylo fakt hodně.
Když se ohlédneš zpátky a třeba i vidíš Tvé bývalé spoluhráče, kam to dotáhli. Je něco, co bys dnes udělal jinak?
Každopádně v těch šestnácti jsem měl zůstat ve Spartě, ať se dělo cokoliv, tak jsem se měl kousnout a vydržet to. Když vidím, že většina těch kluků, i když se nechytla ve Spartě, tak tu ligu hraje jinde, tak jsem měl vydržet. V každém případě se ze Sparty dostává dál jednodušeji. A druhá chyba byla v mém dalším angažmá v Praze ve Viktorce. I když se mi nedařilo, tak mě trenér Petržela držel, ale byl jsem mladý a nezvládl jsem to. Tam jsem si tu kariéru asi zavařil.
A na závěr něco veselého z té vaší super kabiny.
My tam toho máme fakt hodně. Ale třeba na poslední trénink přijel Straša (čti Tomáš Strašák) na kole od přítelkyně, tak jsme mu oddělali sedátko, dali tam kužel a poslali ho domů, že bude Adéla určitě spokojená. Trošičku se na nás zlobil a házel po nás tašky, ale nakonec to rozchodil.
Díky za rozhovor a přeji Ti, ať ještě nějaké vysněné angažmá v lize přijde. Když to nevyšlo ve Zbrojovce, ani v HFK Olomouc, tak do třetice to už vyjít musí.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.