O postupu nepřemýšlíme, tvrdí hráč 14. kola Libor Horejš

V Katovicich jsme jako jedna velká rodina. Většina hráčů jsou odchovanci katovickeho fotbalu, pár kluků je ze Strakonic. Fanoušci s nami jezdí jedním autobusem na zápasy, jsou jako náš dvanáctý hráč. Každý zápas je katovickym fotbalovým svátkem. A po zápase následuje samozřejmě i společné posezení u dobrého piva.

Nemyslím si, ze bych podal nějaký nadstandardní výkon. Dozadu jsem si odvedl svoji práci, což se od beka očekává a do předu to mohlo být lepší. Jankovsti napadali hodně vysoko a my jsme nechtěli hrát vzadu na riziko. Osobně jsem se na zápas hodně těšil. Potýkal jsem se svalovymi problémy a o tom, že nastoupim se rozhodlo půl hodiny před zápasem. Naštěstí sval vydržel, i když konec zápasu byl hodně na hraně. Atmosféra, která zápas provázela musela u všech hráčů posunout hranice. Byl to skvělý zážitek a všem fanouškům a zvláště těm katovickym patří obrovský dík!

Hlavně musíme v sobotu udělat 3 body a pak si můžeme užít pořádnou dokopnou. Měla by být ve složení A-tým, B-tým, dorost a samozřejmě naši uzasní fanoušci, kteří nemohou chybět. Takže dokopna bude velká (smích).

Nemyslím si, že budeme trénovat nějak výjimečně. Zimní příprava byla vždycky základ pro celý rok a v Katovicich byla všechny roky velmi poctivá. Nebude chybět ani tradiční soustředění v Soběšicích. Nad postupem nikdo nepremysli, chceme hrát nahoře, jdeme zápas od zápasu, hlavně s pokorou a respektem k soupeři.

Na tenhle zápas jsem se těšil od února 2012 kdy jsem přišel ze Strakonic do Katovic. Už 2 měsíce do předu jsme se s bráchou domlouvali na tom, že by jsme mohli přívest svá mužstva na hřiště jako kapitani. Jednou to bude krásná vzpominka až to budem vyprávět našim dětem. Na utkání jsem se moc těšil, na Hluboké všechny kluky znám, s Legdym jsem hrál ve Strakonicich.

No, v zápase jsme hráli na sebe. V prvním poločase jsem ho v podstatě vymazal. Na začátku druhého jsme dostali gól a ja 10min. na to střídal kvůli svalu. Takže ani žádné popichovani neprobehlo. Po zápase jsem s klukama ještě chvilku posedel v kantýně a popřál jsem jim k třem bodům. Na jaře už totiž z Katovic pojedou s prázdnou.

Začínal jsem v Katovicich, mladších žáků jsem přešel do Strakonic, kde jsem byl až do mužů. Tam jsem se potkal s hráči jako Martin Vozábal, Jirka Peroutka, Martin Leština, Zdeněk Křížek, Rudolf Otepka nebo Luboš Pecka, kteří někdy přijeli pomoc. A v roce 2012 jsem se vrátil zpět do Katovic.

Nemáme to nějak rozdělené. Obecně platí, že ty nejzkušenější hráči mají větší slovo. Ale jinak si myslím, že náš tým je v celku vyrovnaný a dobře do sebe zapadá. Je to taky tím, že ve skoro stejné sestavě hrajeme skoro tři roky.

O tom, vůbec nepochybuji. V Katovicich dělají pro fotbal jen to nejlepší. Tím patří vedení a všem co se v Katovicich kolem fotbalu točí obrovský dík. Já třeba osobně bydlím v Č.B. a do Katovic na zápasy dojizdim. O žádné změně nepřemýšlím.

Bude to o prvními gólu. Musíme hrát důsledně a koncentrovaně. Věřím, že vyhrajeme a budeme mít hezkou dokopnou.

I já děkuji za ocenění a přeji hodně úspěchu v tomto projektu.