Polanka je mou srdeční záležitostí, nedám na ni dopustit - říká Petr Filgas, hráč 20. kola 1. B třídy

Ahoj Petře, gratuluji Ti k ocenění Hráč 20. kola 1. B třídy. Mohl by ses nám nejprve představit a poté sdělit něco o svých fotbalových začátcích?

Děkuji za gratulaci i ocenění. Mám radost, že jsem zas po delší době ukázal mým mladším spoluhráčům, že do toho ještě umím kopnout. (smích) Pocházím z Valašské Polanky a první fotbalové krůčky jsem absolvoval právě na místním hřišti. Jsme fotbalová rodina, takže o žádném jiném sportu jsem ani nepřemýšlel. V žákovských kategoriích jsem na chvíli sbíral zkušenosti na Vsetíně a o pár let později si v mužské kategorii vyzkoušel také vyšší třídu ve Valašských Příkazech. Po této anabázi přišel ale návrat do Polanky a tady hraju až do teď. Zároveň se snažím pomoci v polanském fotbalovém výboru a starám se spolu s Jardou Zemánkem o starší žáky.

V zápase s Ratiboří jste se v prvním poločase nemohli střelecky prosadit. Druhá půle však byla o něčem úplně jiném a i díky tvým gólům jste nakonec zvítězili rozdílem třídy. Jak bys ohodnotil tento zápas a především své branky?

Měli jsme za sebou páteční dohrávku v Zašové, která se nám podařila na jedničku, ale jak říkáš, první poločas nedělního utkání s Ratiboří nám to moc nešlo. Víc jsme toho nakecali, než nahráli a podle toho to také vypadalo. Druhá půle už byla z naší strany lepší a myslím, že vítězství bylo nakonec zasloužené. Co se týká mých branek, první mi krásně připravil Jirka Řezníček a já to měl velmi jednoduché. Druhá má branka byla povedenější. Jsem rád, že mi to tam z „přímáku“ zase po delší době spadlo.

V posledních kolech válcujete jednoho soupeře za druhým. Profitujete i díky mladšímu jádru týmu. Jak se Ti hraje po boku mladších spoluhráčů?

Posledních pár kol se nám opravdu daří a nálada v týmu je výborná. S mladšími kluky se mi hraje velmi dobře. Jsou rychlí, obratní a plní elánu…tedy přesně to, co mně už chybí, takže se skvěle doplňujeme. 

V současnosti jsi stálicí a oporou Valašské Polanky. Dříve si však nastupoval i za Vsetín a Valašské Příkazy. Které působiště hodnotíš jako nejlepší? 

Těžko hodnotit, které bylo nejlepší. Na Vsetíně jsem si pod trenérem Fujerikem zahrál žákovskou ligu, což byla výborná zkušenost, ve Valašských Příkazech jsem měl zase možnost zahrát si s vynikajícími hráči s ligovými zkušenostmi, ať už to byl Svaťa Spáčil, nebo třeba Olda Dekleva. Polanka je ale mou srdeční záležitostí, nedám na ni dopustit, a tak to i zůstane.

V červnu ti bude 31 let. Jak dlouho ještě plánuješ hrát, než pověsíš kopačky na hřebík?

Já věším kopačky na hřebík pomalu každé pondělí, když se otlučený po nedělním zápase nemůžu ráno posbírat do práce, ale většinou si to přes týden rozmyslím a v pátek už zase běžím na trénink. (smích)

Jaké cíle máš se svým mužstvem? Hrát o postup do vyšší soutěže nebo se v poklidu držet na čele 1. B třídy?

Letos jsou z mého pohledu už karty jasně rozdány. Naše bodová ztráta na Horní Lideč a Dolní Bečvu je velká a jeden z nich to už asi zvládne. Na obě utkání s těmito soupeři se ale těšíme a nedáme jim nic zadarmo. Třída, kterou teď kopeme, je pro nás skvělá. Hrajeme samá derby s okolními vesnicemi, chodí spousta diváků, s většinou protihráčů se známe. Pravdou ale je, že pokud by zůstal kádr pohromadě a mladí kluci nasbírali ještě trochu zkušeností, určitě bychom se o postup rádi v budoucnu poprali.

Zajímalo by nás, jak se Ti daří skloubit práci, rodinu a právě fotbal v Polance.

Já si myslím, že se mi to daří skloubit výborně, manželka Veronika je ale zřejmě jiného názoru a měla by mě asi ráda více doma :) Ne, teď vážně, aktivit a práce je mnoho, času málo a i když se snažím, ne vždy je to ideální. Všechno je ale o toleranci a kompromisu, tak doufám, že to se mnou ještě chvilku rodina vydrží. Doma mě navíc každý den netrpělivě čeká tříletý syn Jonáš a už je pomalu na čase učit jej první fotbalové finty a na to se opravdu těším. Zda to bude na úkor fotbalu, nebo jiných aktivit zatím nevím…

Petře, měl jsi někdy nějaký fotbalový vzor?

Vyložený fotbalový vzor asi ne. Pokud mám ale přeci jenom někoho jmenovat, tak se mi vždy líbila zarputilost a obětavost Pavla Nedvěda a vystupování a chování Petra Čecha, byť ani jeden z nich nebyl a není obránce jako já.

Co je tvým největším dosaženým fotbalovým úspěchem?

Nevím, zda jde přímo o fotbalový úspěch, ale mám upřímnou radost z toho, že se nám v Polance poslední roky daří dobře pracovat s mládeží. Kluci, které jsme se snažili před mnoha lety něco naučit v přípravce, u fotbalu vydrželi a pořád je baví. Někteří  z nich už dokonce sedí se mnou v šatně áčka a tlačí se mi na flek, což je ale přirozený vývoj věci a já jsem za to rád. (smích)

A teď něco k soutěži Hráč kola. Věděl jsi, že jsi byl vybrán do sestavy 20. kola? Co říkáš na to, že jsi v této anketě skončil na prvním místě?

Anketu jsem zaregistroval právě díky vítězství našeho gólmana Jakuba Kolínka v minulém kole. Ocenění mě samozřejmě těší a mám z něj radost.

Mám na Tebe poslední dotaz. Sleduješ náš nový portál www.fotbalunas.cz? Co na něj říkáš?

Váš portál sleduji a myslím si, že nápad je to vynikající a stránky mají velký potenciál. Snad vám chuť a nadšení vydrží.

Petře, děkujeme za velice plodný rozhovor a přejeme, ať se nadále daří jak v osobním, tak i sportovním životě.