SK LIŠANY: Pokud udrží sedmé místo a budou předvádět atraktivní fotbal, bude Václav Švelch spokojený

Jak jste spokojen s uplynulou podzimní částí?

S podzimní částí soutěžního ročníku 2017/2018 musím být spokojen. Zisk 23 bodů a 7. místo v tabulce je zatím největším bodovým ziskem i nejlepším umístěním v našem čtvrtém startu po opětovném postupu do nejvyšší okresní soutěže. Navíc se nám přes Chrášťany, Jesenici a ambiciózní Lubnou podařilo proklestit si cestu do finále okresního poháru.

Historicky lepší umístění Lišan v OP bychom museli hledat někde v polovině 90. let minulého století za trenérské éry p. Josefa  Boka, kdy jsem v Lišanech začínal jako hráč po boku veličin jako Vlasta Chládek, Míra Procházka, Venca Denk, Pepík Karvai st., aj. Naopak finále poháru není zase tak stará záležitost. V postupové sezóně 2013/2014 jsme se v něm střetli ve dvojutkání s Lány a po prohře 2:3 venku a vedení 1:0 doma nám k zisku poháru chybělo 8 minut, když se soupeři podařilo vyrovnat.

Současně s výsledky jsem ovšem spokojen i s herním projevem mužstva, kdy dokážeme předvádět atraktivní kombinační fotbal. Velkým přínosem byl bezesporu příchod posil, Václava Mutinského a Dana Roušavého z Tatranu, oba do mužstva dokonale zapadli a v podobě druhého jmenovaného máme nejlepšího střelce mužstva, takže nestárnoucí Jirka Jelínek už nemusí táhnout pomyslnou střeleckou káru sám. Navíc při zranění Michala Šutery či Ládi Krůty, kteří na podzim skoro nehráli, bylo kam sáhnout.

Jaký zápas hodnotíte nejkladnějí a naopak?

Asi nejvíce si cením domácí výhru 2:0 nad lídrem tabulky, týmem Hředel, hned ve druhém kole. Ta nás nakopla. Desetigólový příděl rezervě Zavidova určitě potěšil domácí fanoušky, osobně si však více cením výhry 3:1 ve Slabcích, které se do nás zakously houževnatým fotbalem, a my museli ve druhé půli zápas otáčet a prokázat psychickou odolnost. Naopak z nepovedených zápasů musím zmínit prohru 1:5 ve 13. kole v Senomatech, jejichž hřiště je pro nás snad zakleté.

Jaké cíle si dáváte na jaro?

Soutěž je letos velmi vyrovnaná. Mezi podzimním půlmistrem, Hředlemi (28) a 11. Městečkem (18), je rozdíl pouhých 10 bodů, přičemž my se nacházíme přesně v polovině tohoto rozdílu. Jaro tedy nebude nic jednoduchého, a zatímco o záchranu si to zřejmě rozdají Slabce s Kroučovou, tipovat mistra okresu si vůbec netroufám. Ve vztahu k cílům „svého“ klubu zůstávám oběma nohama na zemi. Pokud udržíme 7. místo a budeme předvádět atraktivní fotbal, budu spokojený, nicméně myslím, že máme mladý, perspektivní, ale i dostatečně kvalitní kádr na posun do vyšších pater tabulky. Rozhodně nechci zopakovat loňské jaro, kdy jsme získali pouhých 6 bodů a „žili z podzimních zásob“.  Rozhodně se porveme i o zisk okresního poháru. Ve finále to proti Kněževsi určitě bude těžká písemka, ale i tohoto soupeře jsme již dokázali porazit či pořádně potrápit.

Jak probíhala zimní příprava?

Do přípravy jsme vstoupili v sobotu 27. ledna úvodním kondičním tréninkem a hned ve středu 31. ledna odjeli na zimní soustředění do Kovářské v Krušných Horách, letos nepřetržitě už po jedenácté, tentokrát za účasti 15 hráčů. Dopolední běžecké a odpolední tréninky na místním hřišti (bylo netradičně málo sněhu), jsme si zpestřili bazénem v Jáchymově a utkáním na nové UT v Kryrech, kde jsme porazili 7:1 místní B-tým. Samozřejmě zbyl čas i na nějaké to pivo a tmelení party, což k fotbalu na této úrovni patří. Po soustředění pokračuje příprava tréninky 2x týdně, přičemž využíváme okolní terény, v rozumné míře hřiště a konečně sál místní sokolovny jako tělocvičnu. S účastí i tréninkovou morálkou jsem po delší době spokojen, přičemž samozřejmě musím brát v úvahu u řady kluků zaměstnání na směny. Méně než 7 se nás však ještě nesešlo.

V jakém složení jste vkročili do přípravy?

Do přípravy se zapojili všichni vč. marodů z podzimu i Pepíka Karvaie ml., který se v průběhu podzimu v Lišanech po delší pauze vrátil k soutěžnímu fotbalu. Jedinou ztrátou, kterou počítám, je Vojta Hamouz, který se s přítelkyní přestěhoval za Prahu, kde si našel i práci, takže asi, alespoň prozatím, konečná, ale právě Pepík by jej mohl v záložní řadě adekvátně nahradit. Výrazným posílením defenzívy by nicméně mohl být příchod věkem ještě dorostence Jardy Haiflera z SKR, který jako obyvatel Lišan už na podzim projevil zájem za nás hrát. Absolvoval soustředění, v přípravě ještě nevynechal jediný trénink a mohu říci, že svým vystupováním a přístupem si mě získal. V současné době probíhá jednání s mateřským klubem, které, doufám dopadne k oboustranné spokojenosti.

Kdo byl Lišanům soupeřem v přátelských zápasech?

V herní přípravě jsme se na UMT Tatranu střetli 25. února s Lužnou, a výhra 2:1 z mého pohledu rozhodně nebyla náhodná, neboť od nějaké 30. minuty jsme herně začali být lepším týmem, ve druhé půli to bylo prakticky na jednu branku, přičemž kriticky se mohu vyjádřit pouze k naší produktivitě. S produktivitou jsme se však potýkali i v posledním přípravném utkání 4. března na UT v Kryrech s lehce posílenou rezervou FK Vroutek. Přes řadu neproměněných šancí i několika hluchým místům, zaviněným hokejovým střídáním většího počtu hráčů najednou, jsme soupeře přehráli výsledkem 5:2. Nyní nás v neděli 11. března čeká na UMT Tatran utkání s tamním starším dorostem, přičemž svěřence Václava Ecka považuji s ohledem na výsledky i předváděnou hru v přípravě za nejkvalitnějšího soupeře. Generálku před zahájením soutěže mám domluvenou u nás na trávě, a to v sobotu 17. března s druhým celkem III. třídy, Pustověty, doufám v již odpovídající terén.